Kolik let pracujete jako úředník strakonického městského úřadu na odboru životního prostředí?
Od roku 1995 na okresním úřadě a od 2003 na městském úřadě. Původním povoláním jsem ale zootechnik.

Kromě přírody jsou vaší vášní ale také soutěže a historie. Kde jste k ní přišel?
K historii v sedmé třídě v roce 1978. Připomínalo se 600 let od úmrtí císaře Karla IV., byli jsme na výstavě v Praze a náš výborný učitel Jirka Novák, kterého tímto zdravím, připravil nádherné povídání o Karlově životě. A historie mě dovedla i k soutěžení, když jsem se zúčastnil nejprve soutěže O poklad Anežky České a začaly mě vědomostní soutěže, nejen historické, bavit. Je to takový správný adrenalin, kde je člověk sám za sebe, nic se nedá opravit a nikdy nevíte, jak to dopadne.

V minulosti jste byl také vidět v soutěžních pořadech na televizních obrazovkách. V jakých?
Kromě zmíněné Anežky ještě v O koruně krále Karla, v Pyramidě, v Risku a Riskuj a v A-Z kvízu.

Co vás momentálně z historie nejvíce zajímá?
Momentálně ne tak dávná historie – první republika s T.G. Masarykem. A následná padesátá léta na našem venkově. S nepochopitelnou třídní nenávistí proti lidem, kteří pracovali na své půdě a živili národ. S příběhy vystěhování a nespravedlností. O to víc je smutnější, jak se k venkovu a k půdě chováme dnes.

Jde skloubit práce úředníka a historie?
Pokud má úředník trochu povědomí o historii, může mu to v práci jedině pomoci, protože často řeší záležitosti, ovlivněné minulostí. Zcela podle úsloví, že kdo nezná svou minulost, nemůže pochopit přítomnost, natož budoucnost.

Jakou největší historickou zajímavost jste se dozvěděl? Mám na mysli tu, o které jste si celý život myslel něco jiného?
Že prezident Masaryk, osobnost, které žádný z následovníků už morálně nesahal ani po kotníky, měl také své slabosti a tajemství. O to víc si ho vážím.