Na tu dobu vzpomíná i současný čestický starosta starosta Milan Žejdl. „Bylo velké štěstí, že pan Jáchym tam přišel a našel to tělo. Druhý den mělo dojít k zahrnutí skládky. Pak by se našlo asi jen těžko,“ dodává.

V roce 1996 Strakonice se zapsaly do historie tím nejhorším způsobem. Během deseti dnů tady totiž došlo ke dvěma vraždám. První nesla stopy emocí a selhání sebeovládání, druhá mohla být vyřizováním účtů. Při první kriminalisté našli vraha během několika dnů, u druhé nebyl vrah dodnes vypátrán.

MRTVOLA NA SKLÁDCE

První případ se stal 21. srpna 1996. Strakonický kriminalista Bohumil Votava (na malém snímku) vzpomíná: „Na skládce u Čestic našel člověk, který se zde pohyboval, mrtvolu staršího muže. Později jsme zjistili, že pachatel tam ukryl mrtvolu asi dvě hodiny před nálezem.“ Oběť byla téměř bez oblečení, chyběly doklady a kriminalisté se tedy zpočátku téměř neměli čeho chytit. Snad jen toho, že pitva prokázala, že muž byl zabit dvěma průstřely hrudníku. Jedním z prvních kroků kriminalistů bylo oslovení médií, kde byly uveřejněny fotografie mrtvého muže. „Po pěti dnech se nám přihlásil člověk ze Spáleného Poříčí na Plzeňsku, že asi týden pohřešuje svého strýce a že si myslí, že na fotografii je on,“ pokračuje Bohumil Votava.

NA OSTŘÍ NOŽE

Policisté vyrazili na západ Čech, kde zjistili, že se pravděpodobně jedná o pana P., který bydlel ve Spáleném Poříčí se svým synovcem, jeho ženou a dětmi. Dalším šetřením vyšlo najevo, že vztahy mezi oběma muži nebyly ideální. „Dělali si schválnosti, synovec evidentně svého strýce, který byl spíše mrzout, neměl rád. Nedalo se s ním prý vyjít. Jádrem sporů mohla být přestavba domu, se kterou zavražděný muž nesouhlasil a mladým nechtěl vyjít vstříc,“ poodhaluje Bohumil Votava.

RÁNY Z REVOLVERU

Tyto prvotní informace vedly vyšetřovatele k podrobnějšímu pátrání mezi známými obou mužů. Zjistili, že v kritickou dobu, kdy se strýc ztratil, tak synovec si půjčoval od svého kamaráda auto s károu. Kruh se začal pomalu uzavírat. Asi po třech týdnech vyšetřování na podezřelého uhodili. „Synovec se asi po dvou hodinách k vraždě doznal. Nijak nepřeháním, když řeknu, že se mu viditelně ulevilo,“ dodal Bohumil Votava. Co se tedy v srpnu 1996 stalo? Strýc přišel za synovcem do dílny, kde se pohádali. Synovec vzal perkusní revolver a dvěma ranami do hrudi ho zastřelil. I když se nejedná o žádnou silnou zbraň, vzhledem ke krátké vzdálenosti střelby došlo k průstřelu těla oběti. Jenže co dál? Vrah naložil strýce do velké plastové nádoby, kterou měl ukrytou několik dnů po činu v garáži. Jeho manželka později potvrdila, že v této době byl manžel velmi nervózní, v noci se budil s křikem ze spaní a měl zcela jasně z něčeho hrozný strach. Když už nemohl tlak vydržet, využil okamžiku, kdy doma nikdo nebyl, naložil nádobu s tělem svého strýce na káru a začal hledat místo, kam by ji ukryl. Jezdil bezmyšlenkovitě tak dlouho, až dorazil do Čestic, kde tělo zavražděného ukryl na skládce. Nádobu pak při zpáteční cestě domů odhodil na Plzeňsku.

Od okamžiku nálezu do vyšetření případu neuběhl ani měsíc. Pachatel byl později pravomocně odsouzen na  jedenáct a půl roku nepodmíněně.

VÝPOVĚĎ SVĚDKA

Josef Jáchym, 82 let, nálezce mrtvého těla: „Tehdy jsem šel na houby a dostal jsem se až na tu skládku za vsí. Vozilo se tam všechno možné. Viděl jsem takovou hromadu, pod kterou bylo něco přikrytého. Protože tam bylo také všude hodně chlupů ze zvířat, myslel jsem si, že tam je nějaký uhynulý dobytek nebo tak něco. Až potom, když jsem do toho šťouchl klackem, jsem zjistil, že je to člověk. Nahlásili jsme to, přijeli policisté a začali vyšetřovat. V lese pak našli nějaký kabát. Pak se o tom ve vsi ještě nějakou dobu mluvilo, ale teď už si vzpomene málokdo.“