K. v přípravném řízení vysvětloval, že při náhodném zakouření mu známý dal kontakt na člověka, od kterého drogu má. Sešli se a on od něho převzal hašiš v krabici. Zaplatil mu za to hned 480 000 Kč. Peníze prý měl od otce na nemovitosti. Od 24. do 25. června 2012 Tomáš T. dovezl opět z Maroka nejméně 14 778,64 gramu hašiše. Z toho předal Rudolfu K. 5759,3 gramu a ten byl s tímto množstvím zadržen policií. Při domovních prohlídkách bylo u T. zajištěno skoro devět kilogramů této drogy.

Krajský soud za nedovolené nakládání s omamnými látkami uložil v srpnu 2013 Tomášovi T. trest odnětí svobody na devět let, Rudolfu K. na osm let. Vrchní soud v Praze rozsudek zrušil a nařídil nové projednání. Po něm první instance Tomášovi T. zopakovala opět devět let. Jeho odvolání vrchní soud tentokrát zamítl a obžalovaný podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS).

Mínil, že rozsudek stojí pouze na jejich doznání. O původu drogy svědčí pouze jedna svědecká výpověď, není postaveno najisto, že zakoupil skutečně 6000 g. Finanční prostředky získané prvním skutkem byly vynaloženy na nákup druhé části hašiše. U něho nalezené finanční prostředky prý pocházely z vypořádání dědictví po matce.

NS v roce 2015 konstatoval, že soudy podle něho logicky a přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vyvodily závěry, a jejich zdůvodnění nebudí žádné pochybnosti. K argumentaci dovolatele, že droga nebyla odhalena při celní kontrole, soud poukázal na výpověď svědkyně, že ji v Maroku měl u sebe a následně se stejným množstvím hašiše disponoval doma. Úvahy soudů logicky vyplynuly z provedených důkazů. Proto Nejvyšší soud dovolání Tomáše T. odmítl.