Šest století dělí současníky od let, kdy se nesmazatelně do českých dějin zapisoval Jan Žižka z Trocnova. Muž, o kterém podle historika Petra Čorneje třeba víme, že v mládí si 11. července 1378 půjčil u budějovických židovek na úrok 110 % a zřejmě nesplatil ani groš nebo se zapletl do bouřlivé doby po roce 1400 tak, že se dopustil i kriminálních deliktů. Později proto potřeboval amnestní list od krále Václava IV. Spoustu toho o něm ovšem také nevíme…
Například jak se z nájemného žoldnéře a stíhaného zločince stal přesvědčený stoupenec opravného hnutí spojeného s Janem Husem a později i „voják boží“.
Naděje na spásu
„Nepochybně došlo ke změně smýšlení a k hodnotové změně. Jediné pravděpodobné vysvětlení je, že se blížil šedesátce. Byl čas myslet na poslední věci a na spasení,“ míní Petr Čornej. Historik dodává, že při tolika smrtelných hříších byl pro středověkého člověka, pro něhož naděje na spasení byla smyslem života, příklon k novému hnutí právě zachováním naděje na spásu.
K osobě vojevůdce historik připomíná, že už ve své době byl pro katolíky ztělesněním pekelných sil, ale třeba pro východočeské husity ikona, která se dostala do nebeského království na čestné místo. „V tomto rozkmitu se to táhne pořád,“ říká s úsměvem Petr Čornej o tom, jak Jana Žižku hodnotí nejen česká veřejnost. Petr Čornej je mimo jiné autorrm nové podoby expozice v trocnovském muzeu i monumentální monografie o Janu Žižkovi. Aktuálně je Jan Žižka pro veřejnost spojen hlavně s novým filmem Petra Jákla. Petr Čornej film viděl. „A rozhovory o něm nedávám,“ upozorňuje už předem, že se nechce pouštět do hodnocení.
Fronta na vojevůdce
Kdo se chce více dozvědět o husitském vojevůdci, může si například prohlédnout areál Památníku Jana Žižky z Trocnova nedaleko Borovan na Českobudějovicku. V sobotu 10. září 2022 se takových zájemců našlo hodně.
Nekončící štrúdl lidí se v sobotu táhl od provizorního parkoviště na louce při silnici od Radostic do areálu památníku. Devátý ročník Trocnovských slavností přitáhl některé návštěvníky možná i proto, že v kinech má premiéru film o proslulém husitském vojevůdci.
K vidění byly drsné souboje i práce řemeslníků. V areálu navíc vzniká archeoskanzen, který má být přístupný již příští rok. Zatím je možné budoucí vesničku o několika staveních včetně šlechtického dvorce sledovat zpovzdálí. Podle Lukáše Faktora, edukačního pracovníka Jihočeského muzea, se maximálně stavby i vybavení kryjí s tím, co dnes víme o době Jana Žižky. Pod Jihočeské muzeum areál patří, investorem je Jihočeský kraj.
Kvedlačka i zbraně
Archeoskanzen ukáže kvedlačku, mísy, lovecké zbraně nebo meč přesně takové, jaké mohl mít vojevůdce v rukou. Přístupný by mohl být už příští rok. Velká část už je hotova. Díky Deníku a vstřícnosti Jihočeského muzea si můžete současnou podobu archeoskanzenu prohlédnout ve fotogalerii u článku.
V budoucnu by mohly být v archeoskanzenu umístěny i některé rekvizity ze zmíněného filmu. Podle jihočeského hejtmana Martina Kuby by se tak propojil film s archeoskanzenem, což by viděl jako plus z hlediska turistického ruchu. „je to i příběh filmové turistiky,“ říká Martin Kuba realisticky k tomu, že inspirace z filmového plátna by přivedla návštěvníky do areálu, který snese i přísná historická měřítka. Kromě jiného nabízí trocnovský areál už dnes třeba mohutnou sochu vojevůdce v nadživotní velikosti nebo základy dvorce, který kdysi patři buď přímo Žižkovi nebo jeho strýcům.
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
