Kurz probíhá pod vedením příslušníků Centra technické a informační podpory 15. ženijního pluku. Instruktory EOR tvoří specialisté ze 151. ženijního praporu, 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády.

Čtyřtýdenní kurz je určen především pro příslušníky jednotek připravujících se k nasazení v zahraniční operaci na pozici EOR specialisty a je rozdělen do části teoretické a praktické. V prvních dvou týdnech jsou účastníci kurzu v rámci teorie seznamováni s různými typy munice. V druhé polovině kurzu, která je praktická, se účastníci zabývají nevybuchlou municí a výbušnými systémy. „V prostoru polygonu připravujeme modelové situace, na kterých účastníci kurzu získávají potřebné praktické dovednosti při průzkumu a určení typu nalezené munice, ve stanovení bezpečnostních opatření, zpracování hlášení o nálezu a určení dalšího postupu,“ vysvětluje příslušník Centra technické a informační podpory.

Scénáře simulují situace, se kterými se mohou vojáci setkat při nasazení v zahraniční operaci.

Práce v terénu je vyvrcholením přípravy zaměřené na identifikaci výbušných zařízení, kde je největší důraz kladen na vnímání terénních stop jako příznaků nastraženého improvizovaného výbušného zařízení nebo nevybuchlé munice. V terénu jsou pro příslušníky kurzu připravovány scénáře, jež simulují různé druhy incidentů a situací, které mohou při nasazení v zahraničí vojáci zažít. Především jde o propátrávání komunikací a objektů a vyhodnocení prostorů na výskyt nevybuchlé munice po bojové činnosti nepřítele či minometném přepadu, ale také identifikace v noci za využití prostředků nočního vidění.

„Naší snahou je vojákům rozbít klasické tunelové vidění, kdy se zafixují na jednu věc či problém a dalších podstatných stop, které jsou kolem, si vůbec nevšimnou. Za tu řadu let, co kurz EOR organizujeme, jsme již vypozorovali, kde mívají účastníci slabiny nebo co jim dělá největší problémy. A na tom stavíme, protože z chyb, které sami udělají, se nejvíce naučí a hlavně se jich v budoucnu vyvarují,“ vysvětluje příslušník Centra technické a informační podpory.

Do scénáře jsou vojáci zavedeni na základě převzetí informace o výskytu nevybuchlé munice či výbušného zařízení ze strany příslušníka koaličních jednotek nebo místních obyvatel. Jejich úkolem je správná identifikace nalezené munice, zpracování hlášení a zákresu o nálezu, stanovení bezpečnostních opatření a určení dalšího postupu. K umocnění dojmu reálného prostředí zahraniční operace je v průběhu scénáře na vojáky vyvíjen tlak v podobě omezeného času k identifikaci cíle. Mimo to se také potýkají s únavou, protože výcvik probíhá jak ve dne, tak v noci.

Během celého kurzu probíhá řada postupových testů, které musí vojáci pro setrvání v něm zvládnout. Náročnost kurzu potvrzuje i skutečnost, že nastoupivších vojáků bylo při zahájení 32, v současné době jich pokračuje pouze 25. „Dva vojáci z kurzu odešli na vlastní žádost, zbytek byl vyřazen z důvodu nesplnění průběžných postupových testů,“ potvrzuje jeden z instruktorů.

Jana Sedláčková