Táborští průkopníci tak nejen vyřešili například následné využití dešťové vody. Ale pokrývka z vrstvy substrátu, kačírku a koberce rozchodníků má navíc termoregulační vlastnosti a značně prodlouží životnost střechy z roku 1987.

Na první pohled obyčejný panelový dům číslo 2748 se nyní může podle jednatele firmy Bytes, Ondřeje Semeráka, pyšnit prvenstvím v regionu. „V případě staré výškové budovy jsme mezi asi prvními třemi či čtyřmi v republice vůbec,“ uvedl. Zelenou střechu mají v podobných podmínkách jen Plzni, Brně a Hradci Králové. „Problém není udělat zelenou střechu na novou budovu, u které se s tím předem staticky počítá,“ dodal Semerák. Celková realizace vyšla na necelé čtyři miliony korun.

Vše se muselo předem propočítat, nosnost střechy objektů výstavby tehdejší doby se pohybovala od 90 do 350 kilogramů na metr čtvereční. „To je velký rozptyl, protože se musí počítat s deštěm i sněhem, který vše mnohonásobně zatíží,“ upozornil. Statici nakonec konstatovali, že je budova v dobrém stavu a snesla by i přístavbu až tří pater.

Nic nepodcenili

Jak doplnil stavební technik Tomáš Ebert, který byl realizací pověřen, aktuálně se stavba přitěžuje zhruba 230 kilogramů na metr čtvereční. „A to máme stále rezervu v únosnosti,“ sdělil Ebert. Podle jeho slov nepodcenili nic. „Sice nešlo o nejlevnější řešení, ale nesmíme to srovnávat se střechou na garáži, protože v tomto případě máme úplně jiné podmínky,“ poznamenal.

Zelená střecha zakryla navíc celý hydroizolační pás. „Přímo na střeše je kačírek nebo pás substrátu, ve kterém zakořenila zeleň, atiky jsou kryté novým plechem. Asfaltové střešní krytiny jako takové nekouká ani kousek,“ popsal Tomáš Ebert.

Výhody:
1) Využití dešťové vody
2) Zlepšení termoregulačních vlastností budovy v létě
3) Prodloužení životnosti hydroizolační vrstvy střechy
4) Téměř bezúdržbové provedení
5) Koberec z rozchodníků po zakořenění zabrání náletům
6) Ve výšce nezahnízdí ani ptáci, ani hlodavci, či jiní škůdci

Do půl roka hotovo

Na přelomu letošního ledna a února se o tento druh střechy začali zajímat a srpnu už měli hotovo. „V druhé etapě následuje hodnocení. Očekáváme od toho zlepšení klima v horních patrech. Příští rok v létě provedeme měření teploty ve srovnání se sousedním domem s běžnou střechou,“ podotkl Semerák. Na hodnocení se chtějí zeptat i přímo nájemníků městských bytů.

Střecha ve 13. patře je nepřístupná obyvatelům a neprůchozí záměrně. „Už jsme předem počítali s tím, že veřejnost prostor nezpřístupníme, tak jsme nebudovali ani chodníčky. Hrozilo by i při rekreačních aktivitách zřícení, kterému by nezabránilo ani zábradlí. Takové nebezpečí si nemůžeme dovolit, a proto nahoru smí pouze technici a pracovníci údržby,“ vysvětlil.

Skalničky v pásech

Na panelovém domě zhotovitelská firma vysadila na substrát sukulenty. „Jedná se rozchodníky, jde o suchomilné rostliny vhodné pro skalkovou výsadbu,“ upřesnil Tomáš Ebert s tím, že na místo je položili v kobercích o celkové rozloze 315 metrů čtverečních.

Na pilotní projekt zelené střechy v Táboře mají navazovat v budoucnu další. Rozchodníky na třináctipatrovém domě v Berlínské ulici zajistí termoregulační vlastnosti i prodloužení životnosti.Na pilotní projekt zelené střechy v Táboře mají navazovat v budoucnu další. Rozchodníky na třináctipatrovém domě v Berlínské ulici zajistí termoregulační vlastnosti i prodloužení životnosti.Zdroj: Archiv Bytes Tábor

Skladba zelené střechy v Táboře, Berlínská 2748

Prodlouží životnost

Běžná střešní krytina podle výrobců na panelových domech vydrží kolem 20 až 25 let. „Výškové budovy nám však nejen kvůli intenzivnímu slunečnímu záření reálně odcházejí už po 15 až 18 letech, zelená střecha nám tak životnost prodlouží zhruba o 30 let, a tedy až na 50 let,“ dodal další výhodu.

Skalničky totiž zastaví UV záření a nepustí ho na vlastní krytinu. „Jednou za rok provede zahradník údržbu, ve stejném intervalu by se měly sukulenty také pohnojit,“ řekl jednatel Bytesu.

Koncept je zaujal na tolik, že nechtějí zůstat u jedné realizace. „Město Tábor vlastní mnoho objektů, bytové domy a další nemovitosti, a tak doufáme, že se z pilotního projektu stane standard,“ uzavřel Ondřej Semerák s tím, že další zelená střecha je plánována na objektech ve Vančurově, Ústecké ulici a také na bývalé 8. základní škole ve Světlogorské ulici.