Platnost protikuřáckého zákona se nejspíš o půl roku odsouvá. Diskuse, jak by měl vypadat a jestli ho vůbec potřebujeme, tak pokračují dál.

Podle vrchního ze strakonické restaurace Kalich Armina Konvalinky zákon rozhodně ovlivní návštěvnost. Já si myslím, že by to mělo zůstat tak, jak to je. Například u nás máme zákaz kouření v době obědů, jinak je kouření povoleno. V případě zavedení zákona by také nastal problém, kam hosty posílat. Přece nevyženu ven člověka, který u nás povečeřel steak a chce si dát cigaretu ke kávě," popsal.

Provozovatelka 3D Caffe Diana Levorová zase nechápe, proč by měli být upřednostňováni kuřáci, či nekuřáci. „Volba by měla zůstat především na majiteli podniku. Já osobně upřednostňuji rozdělené prostory, i když chápu, že to nejde udělat všude," dodala.

Vládní návrh zákona předpokládá úplný zákaz kouření v restauracích, divadlech, kinech, sportovních halách, koncertních a tanečních sálech, v prostoru dětských hřišť a sportovišť, škol, zařízení pro děti, v dopravních prostředcích, na krytých nástupištích, v čekárnách a přístřešcích dopravy.

Předlohu, kterou poslala vláda do sněmovny v půlce roku, začali poslanci projednávat 8. prosince. Původně měla platit od ledna. Nyní se předpokládá, že pokud bude schválena, bude účinná od pololetí 2016.

Restauratéři odmítají zásah do svých práv

Proti zákonu zakazujícímu kouření se zcela staví Petr Sulán z hostince U Roubalů v Poříčí.

Vidí velmi negativně jeho dopad vůči provozovatelům hospod. „Nelíbí se mi, jak do toho stát zasahuje. Zásadně se to odrazí v návštěvnosti," konstatoval.

Na opačné straně stojí Václav Lukeš ze strakonické restaurace Splávek. „Vybrali jsme si sami už před třemi lety nekuřáckou restauraci, vyhovuje nám to a zvedlo to úroveň naší restaurace," uvedl. Ani jemu se ale nelíbí, že by zákaz byl direktivně nařízen.

Nyní platí

Podle platného zákona se nesmí kouřit ve veřejných budovách, vlacích, na nádražích a zastávkách. Majitelé restaurací si mohou zvolit, zda se u nich bude kouřit. Musejí pak mít oddělené prostory kuřácké a nekuřácké.

Z návrhu zákona

Nový zákon má upravit například i prodej tabákových výrobků, kuřáckých potřeb či alkoholu na internetu. Provozovatel by měl mít „systém ověřování věku", aby si zboží nekupovaly děti.

Navrhovaná norma zároveň zpřísňuje možné sankce. Například za umožnění kouření na zakázaném místě by namísto nynějších maximálně deseti tisíc korun mohl člověk zaplatit až pětkrát víc. Za prodej dětem by místo nynějšího půl milionu mohla hrozit pokuta milion korun.

Omezí vás tento zákon?

Barbora Krejčová, Strakonice: Já bych byla hrozně ráda, kdyby ten zákon prošel. Zaprvé by se v hospodách mnohem lépe dýchalo a za druhé bych alespoň každé ráno neměla pocit, že mi vyhořel byt. Ten zápach z oblečení a z vlasů je totiž naprosto odporný. Takže já jsem stoprocentně pro.

Jiří Hálek, Strakonice: Pokud ten zákon projde, tak já budu jásat. Musím se přiznat, že právě kvůli kuřákům jsem přestal chodit do hospody. Proto mám také strašně moc rád Itálii nebo Velkou Británii, protože tam se v hospodách nekouří. I když je pravda, že pokud zákon projde, tak mě asi trochu omezí, protože zase začnu chodit do hospody a utratím víc peněz.

Jan Fiedor, Horní Poříčí: Myslím si, že by to mělo zůstat tak, jak to je. Především na vesnicích. Neumím si představit, že by se třeba v naší hospodě nekouřilo. Zkuste říct starému štamgastovi, že si k pivu nedá cigaretu. Nestalo by se nic jiného, než že by do hospody přestal chodit.

Pavlína Nováková, Štěchovice: Mě by ten zákon určitě omezil. Do hospody kouření prostě patří. Souhlasím se zrušením kouření v restauracích v době obědů. Souhlasím s vytvářením nekuřáckých podniků. Ale přijde mi absurdní, aby se zákaz kouření zaváděl plošně do všech hospod. Mělo by zůstat na svobodném rozhodnutí majitele, zda bude jeho podnik kuřácký, či nikoli.

Vývoj zákazu kouření v ČR

1. července 1989 V platnost vstoupil zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, který se zabýval i dopady kouření. Zakazoval například kouřit ve vlaku (s výjimkou vyhrazených vozů), v prostředcích MHD, na jednáních v uzavřených prostorách či na pracovištích, kde byli i nekuřáci. Částečně zakazoval kouření v restauracích (kouřit se smělo jen ve vyhrazených prostorách, a pokud takové v podniku nebyly, nesmělo se kouřit v době podávání snídaní, obědů a večeří).

1. ledna 2006 V platnost vstoupil nový zákon. Kromě již dříve platných omezení zcela zakázal kouření ve vlacích a také na zastávkách hromadné dopravy. V restauracích se mohlo kouřit ve zvláštních prostorách vyhrazených po kuřáky.

1. července 2010 Vstoupila v platnost novela protikuřáckého zákona. Nová úprava například omezila zákaz kouření jen na kryté zastávky veřejné dopravy, zejména ale přesněji upravila kouření v restauracích. Neprošel návrh na jeho úplný zákaz, majitelé podniku dostali na výběr, jestli restaurace bude kuřácká, nekuřácká, nebo bude mít oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky.

28. ledna 2015 Vláda zveřejnila návrh nového zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky tabáku, alkoholu a návykových látek, který připravilo ministerstvo zdravotnictví.

1. července 2016 Předpokládaný začátek platnosti nového protikuřáckého zákona, který 8. prosince začala projednávat poslanecká sněmovna.

Z historie

Za vlády papeže Urbana VII. byl obsažen světově první známý zákaz kouření na veřejných místech (1590), pohrozil vyloučením z církve každému, kdo „užije tabáku v krytém přístřešku nebo uvnitř kostela. Nezáleželo na tom, zda jej bude žvýkat, kouřit, mít v dýmce nebo požívat nosem ve formě prášku".

Nejpřísnější

Nejpřísnější zemí s úplným zákazem kouření, nákupu a prodeje tabáku je himalájské království Bhútán.