Obyvatelé domů 926 a 927 v Mírové ulici žijí v domnění, že je strakonická radnice, konkrétně odbor životního prostředí, nechaly na holičkách. Kvůli velké odlomené větvi z vrby před jejich domem žádali o prořezávku stromu. „Byla to přece jejich povinnost. Ale pracovník odboru Ondřej Feit nám jen doporučil firmu, která tyto práce za nás udělá. Stálo by to osm tisíc korun," přiblížil události obyvatel domu 927 Josef Karlovec.
Co na to druhá strana? Ondřej Feit se pochopitelně brání. „Nemohli jsme jako město zasáhnout, protože vrba nestojí na našem pozemku. Patřil státu," vysvětlil s tím, že v roce 2006 radnice dokonce o odkoupení pozemku stát žádala. Neuspěla.
Léto 2010
Zkusme se tedy vrátit o čtyři roky zpátky do července 2010. Podle fotografií, které do redakce Strakonického deníku Josef Karlovec přinesl, opravdu došlo k odlomení velké větve z vrby před panelovým domem, ve kterém žije. Na první pohled je jasné, že kdyby tato větev na někoho spadla, došlo by přinejmenším k vážnému zranění. „Je to padesát let starý strom. Když jsem ve Strakonickém deníku četl, že v Mlýnské museli porazit stromy kvůli odlamování větví, proč to tenkrát nešlo u nás?" pokračuje Josef Karlovec.
Omyl nájemníků
Otázkou tedy zůstává, zda tvrzení Ondřeje Feita, že pozemek v té době patřil státu, je pravdivé. Vypravili jsme se proto na Katastrální úřad Strakonice. Vyřízení celé kauzy trvalo slabou čtvrthodinku. A výsledek? Podle výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 1. června 2010, tedy nejméně měsíc před popisovanou událostí, byla vlastníkem pozemku 393/1, kde jsou i popisná čísla 926 a 927, Česká republika. Příslušnost hospodařit s majetkem státu měl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. O rok později – v srpnu 2011 – se dokonce stali majiteli pozemku obyvatelé domů v Mírové ulici. „To znamená, že obyvatelé zmíněných domů měli jednat v roce 2010 se státem a ne radnicí," dozvěděli jsme se na katastru.
Jedinou možností tak podle Ondřeje Feita je, že se obyvatelé obou vchodů dohodnou a objednají si firmu, která provede údržbu. „Nedalo mi to a podíval jsem se na vlastníky předmětného pozemku. Je jich 89. Pokud jim firma nabízela provedení řezu za osm tisíc korun, vychází tento zákrok na necelých devadesát korun na vlastníka. Jestli tato částka někomu stojí, či nestojí za investici do ochrany svého majetku či zdraví, nechávám jako řečnickou otázku," dodal Ondřej Feit.
Podle něj existuje i možnost, že si podle odborné rady provedou zásah sami vlastníci pozemku. To ale může být vzhledem k velikosti stromu komplikovaná záležitost. Obyvatelům obou vchodů tak nezbývá v podstatě nic jiného, než se dohodnout mezi sebou.