Základnu výcviku záchranných psů Spáleniště na Lipně nedaleko Přední Výtoně a rakouských hranic o víkendu obsadila nejlepší elita v oboru v rámci republiky.

Speciálně cvičení psi se 16 psovody z pěti krajů soutěžili na místním trenažéru v hledání osob i zkoušce poslušnosti. Celodenní závod přiblížila tajemnice Petra Kučerová a vedoucí jihočeských záchranných kynologů Pavel Troller.

Přesah do praxe

„Jedná se o sportovní závod, ale záchranařina má velký přesah do praxe, psi cvičíme pro zásahy především vyhledávání osob v sutinách i na plochách,“ vysvětlil Troller.

Minulý se konalo Mistrovství ČR záchranných psů, psovodů složek IZS, kdy se členové brigád prohledávali plochy i sutiny také v noci. „Vždy se používá příběh, který by mohl odpovídat realitě. Letos šlo o pátrání po mladé slečně, pátrací akce dopadla dobře, hledaná byla nalezena živá a nezraněná,“ přiblížil celostátní soutěž.

Šest lidí uvízlo

Memoriál Petra Staňka se koná jednou za rok. „Jde o výběrový závod do mistrovství republiky, účastníci mají vrcholové zkoušky záchranných prací 3. stupně (ZZP3).,“ upřesnila Kučerová.

Trenažér, který vznikl z bývalé střelnice, simuluje lokalitu po zemětřesní či výbuchu. „Během sobotní soutěže v něm uvízlo šest figurantů, které měli kynologové objevit,“ vysvětlila s tím, že úkolem účastníka je dobře přečíst psa a označit nálezy.

Každý psovod má svou oblíbenou rasu, závodníci soutěží i s kříženci. Mezi nejčastější plemena patří němečtí, australští a belgičtí ovčáci, border kolie, vyskytují se ale i bernští salašničtí psi, retrívři, boxeři, či různá lovecká plemena.

Praktické využití

Trénink i soutěže kopírují praktické využití těchto psů. „Obecně se to dá rozdělit na hledání v sutinách po nějakém výbuchu třeba plynu, u nás zemětřesení moc nebývá. K tomu je třeba atest ministerstva vnitra,“ popsal Troller.

Dále členové záchranných brigád kynologů se svými čtyřnohými parťáky pomáhají s pátráním po pohřešovaných osobách, nebo pachatelích trestních činů. „Nejčastěji hledáme starší ztracené houbaře,“ uvedl.

Výcvik je jiný než u policejních psů. „Zásadní rozdíl je v tom, že naši psi jsou neagresivní. Policejní psi jsou speciálně cvičení například na zadržování, a při pátrání musejí mít košík,“ popsala rozdíl Kučerová. „Policejní pes chodí vesměs na vodítku, naši prohledávají terén v dosahu psovoda navolno,“ doplnil Troller s tím, že za hodinu zvládnou i 10 hektarů lesa.

O pátrání či jiném zásahu vědí mezi prvními. „Používáme speciální messenger, kterým nás povolává policie, dokonce přesně vidí naši polohu,“ popsal.

Ztracené děti mají prioritu

Kromě prohledávaní sutin a ploch, spolupracují s kriminální službou. „Pomáhali jsme například při podezření, kdy manželka měla zabít muže a zakopat ho na zahradě,“ sdělila Petra Kučerová s tím, že speciálně cvičení psi vyčenichají i mrtvolu.

Na Kaplicku prohledávali zřícenou stolu. „Předpokládalo se, že si tam mohly hrát děti a některé tam mohlo zůstat,“ poznamenala.

Nechybí pátrání po ztracených seniorech s Alzheimerem, ale specialitou jsou utonulí. „Hledáme hodně na vodě, často se jezdí na Orlickou přehradu kvůli sebevrahům. Pracuje se tak, že pes sedí na špičce člunu a čuchá, podařilo se nám najít třeba i tělo v patnáctimetrové hloubce,“ uvedl Pavel Troller.

Největší prioritu má ztracené dítě. „Když přijde takové hlášení, jsou všichni na nohou, pokud jde o těžký terén a možnost zranění nelze otálet,“ uvedla Kučerová.