Když v roce 1911 začala ve městě stavba okresního sirotčince, nikdo nemohl tušit, že z něj o 101 let později bude kulturní památka.

Jak uvedla místostarostka Ivana Říhová, na ministerstvu kultury v srpnu požádali o zápis do rejstříku kulturních památek. „Před týdnem nám přišla kladná odpověď," doplnila.

Status památky chtějí využít zejména ke snazší cestě k dotacím na obnovu chátrajícího objektu. „Je potřeba celková rekonstrukce a například i odvlhčení," dodala místostarostka. Náklady by se mohly pohybovat až v desítkách milionů korun.

Podle Miroslava Špeciána ze Strakonic, který se léta pohyboval v oblasti památkové péče, je zachování objektu důležité. Je to doklad rozvoje této části města na přelomu 19. a 20. století. „Zároveň mi ale vadí dva zásahy, ke kterým v minulosti došlo. Je to spojení se sousedním objektem, které vzniklo v 60. letech, a pak nedávné odstranění plotu," poznamenal. Myslí si, že obojí změnilo celkový ráz budovy.

Do majetku města Strakonice přešel objekt v ulici Husova před deseti lety. Už tehdy se tam přestěhovala pobočka Šmidingerovy knihovny. Dnes jsou tam například i depozitáře muzea.

Strakonice nemají ucelenou památkovou zónu, jen jednotlivé památky. Těch je na území města 36.

Historie budovy
V letech 1911 až 1913 byla vybudována jako okresní sirotčinec. Svému účelu sloužila až do okupace, pak tam byla německá škola. Po válce došlo k přejmenování na okresní dětský domov. Po roce 1948 v ní sídlil nejprve okresní národní výbor, poté vyšší průmyslová škola. Od 50. do 90. let využívala objekt strakonická nemocnice.

V seznamu památek je i několik domů na Velkém náměstí

Hrad, kostely sv. Markéty a sv. Václava nebo i židovský hřbitov za městem, to by hledal mezi strakonickými památkami v rejstříku ministerstva kultury asi každý. Památkovou ochranu však má i řada dalších zajímavých objektů ve městě.

Na Velkém náměstí jsou to například budovy spořitelny, někdejší radnice a měšťanské domy čísla popisná 44, 45, 142, 149 či 171 (U zeleného orla). V seznamu památek je také stará lékárna a činžovní dům čp. 222 na nároží ulice Na Stráži a Velkého náměstí.
Jedním z nejstarších domů na Velkém náměstí je čp. 54 s plasticky vyvedeným modrým hroznem a letopočtem 1808 ve štítě. Dochované zdivo svědčí o jeho původu již v době středověku.

Další jsou masné krámy, zastřešená úzká ulička z obou dvou stran lemovaná krámky. Ta si zachovala svou středověkou dispozici jak půdorysnou, tak i ve výstavbě.
Mezi památky patří dále zbytky městského opevnění v ulici Čelakovského. Prvním pánem města, za jehož působení vznikaly kamenné hradby v půlkruhu na severu tehdejších Strakonic, byl velkopřevor Jan z Rožmberka (1484-1532).

Kaple zvaná Brušákova stojí na křižovatce ulic Radomyšlská a Šmidingerova. Kaple vznikla v průběhu 18. století a byla zasvěcena tehdy čerstvě svatořečenému Janu Nepomuckému.

Dominantou Palackého náměstí je barokní mariánský sloup z let 1730–1740. Původně byl postaven na Velkém náměstí po velkém moru roku 1586. Až po druhé světové válce byl umístěn na Palackého náměstí.

Dům čp. 131 v lokalitě Ostrov stojí na místě původního domu Valentina Kochana z Prachové – měšťana Nového Města pražského a zemského direktora v době stavovského povstání. Po porážce stavů patřil mezi 27 pánů, kteří byli 21. června 1621 popraveni na Staroměstském náměstí.

Dále to je i kaple sv. Martina – součást Siebertského ústavu, dnešního Domova pro seniory Lidická.

V ulici Na Stráži se nachází budova sokolovny, stavba v novorenesančním slohu. Byla z iniciativy členů Sokola a za finančního přispění města postavena v roce 1896. Na fasádě i v sále se dochovala původní štuková výzdoba.

Ve Strakonicích I. je pak dále v seznamu popraviště šibenice, Rennerovy sady (z toho jen kaplička, altán, kašna, sloup), měšťanský dům na Riegrově nábřeží, boží muka I. a II. na Písecké, pomníky F. L. Čelakovského na Podskalí a od Břetislava Bendy v ulici Bezděkovská, pomník obětem revolučních bojů v ulici 5. května, pomník padlým na hřbitově u kostela sv. Václava, zbořené měšťanské domy čp. 239 (U štiky) a čp. 240, rodný dům Čelakovského (zbořen v roce 1975), či zaniklá ves Častavín (archeologické stopy). Ve Strakonicích II. pak také výklenková kaplička u Volyňky, zámecká sýpka a zemědělský dvůr Panský.

Zdroj: MěÚ Strakonice