Letos to bylo již po sedmnácté. Pietním aktem vzdali hold rodákovi Monsignoru Karlu Fořtovi. Ten dlouhá léta pracoval v Rádiu Svobodná Evropa.

Páteční pietní akt zahájil Robert Huneš vzpomínkou na Monsignora Tomáše Beránka:„Před sedmnácti lety jsme se zde poprvé sešli a společně si připomněli život našeho tehdejšího faráře. Sloužil na zdejší farnosti dvacet let. V roce 1954 byl umučen ve věznici na Mírově.“

V roce 2000 se tak zrodila myšlenka k vytvoření a umístění památníku Obětem komunistické zvůle. „Při jeho slavnostním odhalení v roce 2001 tu byl s námi i arcibiskup Otčenášek,“ vzpomínal Robert Huneš, hlavní iniciátor celé akce. V průběhu následujících let zde zazněli příběhy desítek lidí, kteří se stali oběťmi totalitního režimu. Patřili mezi ně zejména místní sedláci, kterým v poválečném období byly zabaveny veškeré majetky.

Životní příběh Karla Fořta ovlivnil v pohledu na svět a na církev i současného Vodňanského faráře Josefa Prokeše. Ve svém řečnickém příspěvku se zamyslel nad otázkou, jak je důležité umět se dívat do hloubky. „Máme ještě schopnost žasnout, být vděční a své poznání umět rozvíjet dál? Svátek 17. listopadu nás tomu učí. Není úplně normální, že my žijeme v demokratické zemi. I nad tímto bychom se měli zamyslet a žasnout. Karel Fořt je jedním z těch, kdo nám snahu o demokracii předal“.

Po skončení pietního aktu vyzval Robert Huneš všechny přítomné. „ A nyní se přesuneme do místní hospody a dáme si jedno točené“.