Přesně před týdnem uběhl rok od chvíle, kdy navždy odešel ing. arch. Ivan Čech. Bylo mu necelých 77 let. K ročnímu výročí jeho úmrtí připravila jeho žena Marcela Čechová s přáteli výstavu v Kutné Hoře, ke které měl Ivan Čech velmi blízko. Strakonice mají přijít na řadu za dva roky – k nedožitým 80. narozeninám architekta Ivana Čecha.

Proč jste připravila výstavu právě v Kutné Hoře?
Ivan pracoval v Kutné Hoře jako městský architekt. Krátce po studiu nastoupil na průmyslovku do Havlíčkova Brodu, ale být učitelem ho moc nebavilo. Proto Kutná Hora.

Kdo se na výstavě podílel?
Z
ahajoval ji Ivanův dlouholetý kamarád Jan Rampich, se samotnou přípravou pomáhal Ivanův spolužák Petr Kalfus, který v Kutné Hoře dodnes žije. Oběma a všem dalším lidem jsem za to moc vděčná.

Když jsme se nedávno potkali, říkala jste, že se výstava moc povedla. Přišlo hodně lidí?
Vernisáž byla 1. června a přišlo poměrně dost lidí. Ale mnohem větší dojem na nás udělaly závěry z výstavy. V knize návštěv totiž byly úžasné vzkazy a hodnocení výstavy.

Jaké obrazy jste na výstavu připravili?
Byla tak trochu netypická, protože šlo o krajiny, ale Ivan se v posledních letech spíše přikláněl ke kubismu. Nicméně začínal jako krajinář. Bohužel jich ale mám málo, takže jsem si obrazy vypůjčila od známých a příbuzných. Ale stálo to za to, protože lidé viděli obrazy, které ještě nikdy vystavovány nebyly.

Přijdou ke slovu i Strakonice?
Určitě. Chystám výstavu k Ivanovým nedožitým osmdesátým narozeninám v prostorách strakonického hradu, což bude za dva roky.

Není to za dlouho? Proč jste neudělala vzpomínkovou výstavu právě ve Strakonicích?
Víte, ono to bylo pro mne i tak dost těžké. Nehledě na náročnost pořádání výstavy je rok od odchodu blízkého člověka hodně krátká doba. Už takhle bylo pro mne těžké uspořádat první výstavu bez Ivana, protože doteď jsme je dělali spolu. Proto jsem požádala fotografa Karla Burdu, který také pomohl s instalací. Možná, že se hodně lidí diví, že jsme zvolili Kutnou Horu, ale Ivan ji měl rád.
Velká výstava prací vašeho muže byla ve Strakonicích před dvěma lety k jeho 75. narozeninám. Hrálo i toto roli ve vašem rozhodování?
Řekla bych, že ano. Proto plánuji k nedožitým osmdesátinám výstavu na stejném místě.
Navíc chci připravit také publikaci o Ivanu Čechovi. Chtěla bych svého muže představit nejen jako architekta, ale také jako sportovce a skvělého člověka.

Ivan ČechIvan Čech.- Pražský rodák Ivan Čech se do Strakonic dostal přes Českou Lípu, Písek, Havlíčkův Brod a Kutnou Horu.
- Na městském odboru výstavby ve Strakonicích pracoval deset let. Koncem revolučního roku 1989 byl kooptován do funkce předsedy městského národního výboru, tu zastával až do prvních řádných komunálních voleb v listopadu 1990.
- Do povědomí nejen strakonické veřejnosti se zapsal i jako umělec – výtvarník a malíř. V Maltézském sále strakonického hradu před necelými dvěma lety například vystavil osmdesátku obrazů, které reprezentovaly posledních dvacet let jeho práce. Právě malování patřilo k činnostem, které Ivana Čecha v poslední době bavily nejvíce. Nejraději tvořil sám, v klidu své chalupy na Vodňansku.

Krajiny snů
Vždyť ještě nebyl čas…
Uvadly květy, se suchým listím
z palety barevná duha opadla.
A nebyl ještě čas…

Radost, smutek, strach
z bezesných nocí,
květiny něžné ve vázách,
světla majáků míříce
ke hvězdám…
Z barev a stínů
malíř svou píseň zpívá.

Dozněla píseň, utichlo srdce
však ten, kdo umí stvořit krásu,
nikdy neumírá.

17.6.2013, A. Dobiášová