Výzkum biologů ukázal, že Češi kradou skoro nejvíc z celého světa

Výzkum druhové rozmanitosti na Vrbenských rybnících, který v rámci celosvětového projektu zajišťují vědci z českobudějovického pracoviště Biologického centra Akademie věd ČR, ukázal nejen kolik žije v lokalitě ptáků nebo druhů hmyzu. Ztráty vědeckého vybavení jsou tak velké, že podle vedoucí výzkumu Kateřiny Sam patří Češi skoro k nejhorším ve světě. "Horší jsou už jen v Africe," říká Kateřina Sam, ale s dodatkem, že tam vybavení ničí hlavně zvířata, například sloni. V Čechách jsou to děti, vandalové nebo prostě zloději. "Když máme na fotopasti pána, který nese lesem naši kameru a v ruce má nůžky na drát, těžko šel do lesa na procházku s nůžkami," konstatuje smutně Kateřina Sam.

Jihočeská vědkyně vede šestiletý projekt Life Plan, který zaštiťuje univerzita v Helsinkách. V padesátce zemí světa se mapuje druhová rozmanitost ve vybraných lokalitách. A nejen hmyzu, ptáků nebo zvěře, ale také virů či bakterií. v České republice se už mapovala situace v Českých Budějovicích a nyní se pro srovnání zkoumá oblast za městem.

V parku Dukelská začala velká proměna, dostane schody k vodě, ale také se kácí

Zaheslované přístroje

Jenže výsledky práce se těžko chrání před zloději. Ti třeba kradou kamery z fotopastí nebo jiné vědecké vybavení. Laikům nebo i ostatním zlodějům je ale k ničemu. "Všechny přístroje jsou zaheslované, nedají se prodat, protože se s nimi nedá pracovat," upozorňuje Kateřina Sam. a dodává, že se ale ztrácí s některými součástmi vybavení i uložená data. To je vedle financí další ztráta. Ohrožuje to projekt, na kterém se podílejí vědci z celého světa.

Vědkyně proto apeluje na všechny, kteří by si chtěli z lesa u Vrbenských rybníků odnést nějaký vědecký suvenýr, ať se svého záměru zřeknou. Především z vědeckých důvodů. Ale také proto, že je jí osobně hodně nepříjemné, psát si do Finska, odkud chodí přesně kalibrované vybavení, o další věci jako náhradu za "ztracené", když ještě nemá v rukou to, o které si musela požádat třeba před dvěma týdny. Přitom vědkyně upozorňuje, že těžko doma někdo dělá spektrální analýzu toho, co nasbíraly některé přístroje. "Minulý rok jsme měli škody šedesát, sedmdesát tisíc korun. Letos je to už padesát tisíc," říká Kateřina Sam, která v BCAV ČR má na starosti vedení laboratoře multitropických interakcí. Za výzkumem byla třeba i v pralesích Asie.

Část zmizelých věcí na výzvu vědců lidé nakonec vrátí, nebo je přinesli rodiče, když zjistili, že děti „našly“ v přírodě drahé přístroje. Ale i zbývající škoda je vysoká. Zajímavé je, že při výzkumu, který se konal v Českých Budějovicích si sice lidé chodili i zblízka přístroje prohlížet, ale nekradli je. Možná se báli, že by je někdo viděl…

Od sousedů: Vezli kobry autem, zvony spustily ve dvě v noci

Přírodní rezervace

U Vrbenských rybníků jsou přístroje rozložené na ploše několika hektarů. Jsou schopné analyzovat viry ze vzduchu nebo bakterie z půdy, zaznamenávají se houby, hmyz, ptáci i zvířata. Vrbenské rybníky jsou přírodní rezervací, která byla vybrána jako kontrast k prostředí přímo v jihočeské metropoli.