To správné máslo je ze zakysané smetany, ale ta v něm zanechává určitou pachuť, to jim nechutná a tak si vyrábí své čajové máslo.

„Pocházím z Moravy a manželka z Prahy. Před lety jsme se rozhodli žít na vesnici a tak jsme si pořídili první Českou strakatou krávu. Ráno a večer nadojím, večer odstředím, pasteruji na sedmdesát pět stupňů na patnáct vteřin, prudce zchladím na sedm až deset stupňů a za 24 hodin si našlehám ze smetany výborné sladké máslo, které do finální podoby promývám v čisté vodě,“ vysvětluje Václav.

Paradoxem je, že většina lidí, žijících na vesnici nemají zájem o koupi čerstvého másla u záhumenkáře a raději si jedou koupit dražší Jihočeské máslo do obchodu. Zřejmě mají venkov v podvědomí spojený s špínou, naproti tomu mlékárenský průmysl vidí v čistém nerezu.

„Na kvalitu mléka má největší vliv nálada krávy, její březost, je li v říji, má li nějakou nemoc, anebo stačí, když se naše Terka špatně vyspí. Pak má její mléko nízkou tučnost. Měsíčně doma spotřebujeme tři kila másla. Mamina z něj vaří, peče, používáme ho často i místo oleje,“ dodává Václav.

Ačkoli jsou roční náklady na chov jedné krávy poměrně vysoké, denní odběr třiceti litrů čerstvého mléka, z kterého pan Václav kromě másla vyrábí i nejrůznější domácí sýry, jim za to stojí.

Lenka Pokorná