A to přesto, že podle verdiktu Krajského soudu v Českých Budějovicích z listopadu 2005 i Vrchního soudu v Praze z ledna 2006 měl za zastřelení Haralda Kampfera strávit za mřížemi jedenáct let.  Jeho otec dostal doživotní trest, který mu později odvolací soud zkrátil na 25 let. Oba si na vlastní žádost odpykávali trest v rakouském vězení.


Pacovský mladší byl odsud  podmínečně propuštěn k 15. prosinci loňského roku. Deníku to potvrdila mluvčí ministerstva spravedlnosti Petra Hrubá.  „Uvedenou informaci o podmínečném propuštění pana Pacovského z výkonu trestu odnětí svobody ministerstvo spravedlnosti obdrželo. Byla postoupena Krajskému soudu v Českých Budějovicích k případnému dalšímu postupu,“ uvedla Petra Hrubá.


Zda byl Pacovský propuštěn za dobré chování či z jiných důvodů, však mluvčí komentovat nechtěla.

Mluvčí ministerstva spravedlnosti Petra Hrubá poukázala přitom na skutečnost, že podmínečné propuštění se vždy řídí právem státu, ve kterém je uložený trest vykonáván. V tomto případě se tedy postupovalo podle rakouských právních norem, k nimž se česká strana nemůže oficiálně vyjadřovat.  Informaci o vrahově propuštění na svobodu následně Deníku potvrdila i mluvčí krajského soudu Ivana Vobejdová. Uvedla, že krajský soud se o Pacovského podmínečném propuštění dozvěděl od ministerstva spravedlnosti hned v lednu. „Předseda soudu následně tuto skutečnost sdělil pozůstalým. Ukládá mu to zákonná povinnost,“ doplnila Ivana Vobejdová.


Mimořádná brutalita a chladnokrevnost, se kterou  Pacovští vraždili, řadí jejich skutek mezi ty nejhorší zločiny, které se na jihu Čech v posledních desetiletích staly.  Zabíjeli totiž za bílého dne, navíc v zahradní restauraci na veřejném prostranství  uprostřed obce. Podle svědků s sebou měli pistole, pepřové spreje i větší množství nábojů. Příčinou jejich běsnění byl nejspíš přátelský vztah poškozených k Haně Pacovské, manželce Pacovského staršího. Ta se v té době se svým agresivním a psychicky labilním mužem rozváděla a u sousedů hledala azyl a pomoc.


Podle soudu předcházela  vražednému ataku slovní rozepře, po které Ladislav Pacovský zezadu zastřelil pistolí ráže  6,35 mm Jana Sassmana a jeho syna Radka. John Pacovský pak druhou zbraní ráže 7,65 mm zabil zetě Haralda Kampfera, který přiběhl Sassmanovým na pomoc. Dvě mladší oběti (tehdy 26 a 31 let) zemřely rovnou na místě, třetí v sanitce při převozu do nemocnice. Starostka obce Alena Nováková včera řekla, že o propuštění Pacovského mladšího dosud neslyšela. Zároveň přiznala, že ji tato zpráva poněkud zaskočila. Vrahova návratu do Litvínovic se však zatím v současné době zřejmě neobává. „Ze strany rodiny Sassmanových jsem žádnou takovou informaci nedostala. Pokud budou potřebovat jakoukoliv pomoc, mohou se na nás samozřejmě obrátit,“ zmínila překvapená starostka.


John Pacovský se k vraždě nikdy oficiálně nepřiznal, ani se za ni pozůstalým neomluvil. U soudu odkazoval na svou výpověď z přípravného řízení. Tehdy řekl kriminalistům, že jeho i otce napadli tři muži a oni se pouze bránili. Jeden z údajných útočníků měl prý pistoli, další nůž. Soud však tomuto tvrzení neuvěřil a uznal oba Pacovské vinnými. Mladšího z nich ale pouze na základě nepřímých důkazů, protože ho nikdo ze svědků neviděl se zbraní v ruce.
Otec Ladislav Pacovský se následně přiznal ke všem třem vraždám, ale i toto doznání označil soud za nevěrohodné a účelové. Znalci totiž prokázali, že se v inkriminované době střílelo ze dvou různých míst a dvou různých zbraní. Padlo celkem devět výstřelů a pachatelem rozhodně nemohl být pouze jeden člověk.


„Skýtá se zde přirovnání, že poškození byli obžalovaným (Pacovským starším) popraveni,“ řekl při vynášení rozsudku předseda senátu Roman Bárta.
John Pacovský podal proti rozhodnutí krajského soudu ústavní stížnost. Mimo jiné poukazoval na to, že bylo porušeno jeho právo na používání mateřského jazyka, protože přibraný tlumočník prý neměl dostatečnou kvalifikaci. Ústavní soud však v roce 2008 stížnost zamítl.