Místní dětský domov funguje v okrese jako jediný už 56 let. Do Volyně byl přesunut ze Střely v roce 1985. „Z budovy na Střele se stal archiv a ve Volyni byly nevyužité prostory po internátu střední průmyslové školy,“ upřesnil nám včera ředitel domova Jiří Pán.

Kapacita dětského domova je 40 dětí. Z toho čtyři až pět dětí ročně opustí zařízení proto, že už dovršily plnoletosti a dokončily studium.

„V dětském domově jsem byl šest let. Od svých dvanácti. Odchod do ´normálního´ života pro mě byl hodně těžký. Nejprve jsem bydlel u sestry. Nejdůležitější pro mě bylo najít si práci a vydělávat, abych si mohl najít vlastní podnájem a žít si vlastním spořádaným životem,“ vzpomíná na těžké okamžiky dnes třiadvacetiletý Martin Zedník.

Vyučený je elektrikář a práci, kterou si našel v jedné nišovické firmě, si udržel do〜dnes. „Chci se teď pustit do večerního studia a potom udělat si maturitu. Pokud mi to půjde, šel bych i dál,“ prozradil Martin.

Na chvíle v dětském domově prý vzpomíná moc rád. „Nestydím se za to, že jsem byl v děcáku. Není to nic špatného. Dodnes tam chodím na návštěvy. S lidmi, kteří tady jsou, máme dobré vztahy, navzájem si stále pomáháme. Pomáhali mi například zařizovat můj byt,“ chválí si svoji náhradní rodinu Martin Zedník.

Za léta své existence prošel domov mnoha změnami a rekonstrukcemi. Jednou z nich je i přeměna z internátního zařízení na domov rodinného typu. „Od roku 2000 se snažíme o moderní rodinný typ výchovy. Máme dvě buňky, kde děti bydlí jako v běžné rodině, je tu pokoj, společný obývák a kuchyňka. Jako jedno z mála zařízení máme rozjezdové byty. Ty mohou děti za přijatelný nájem užívat tři roky, než si najdou zaměstnání a budou mít z čeho zaplatit vlastní bydlení,“ popsal Jiří Pán.

V domově by měly brzy vzniknout další tři rodinné buňky. „Chtěli bychom se pustit do půdní vestavby. Zatím zpracováváme projekty pro podání žádostí o granty Evropské unie,“ vysvětlil ředitel Pán.