Osočování, výčitky, vzájemné spory a obviňovaní z korupce, podvodu i zastrašování. Takové emoce provázaly v sobotu 
31. ledna volbu nového osadního výboru Čavyně – místní části Vodňan.

Bývalý předseda Emil Vaculík. Hlavní slovo měli v té době ještě předseda osadního výboru Emil Vaculík a obyvatel Čavyně Václav Pišinger st. Emil Vaculík tvrdě vystoupil proti návrhu Václava Pišingera st., aby v novém výboru pracoval jeho syn Václav Pišinger ml. „Není to člověk, kterému by záleželo na obci. Jde mu jen o peníze a vlastní prospěch. K tomu se chová sprostě k lidem, což jsem zažil sám," řekl Emil Vaculík.

Václav Pišinger st. mu nezůstal ve své odpovědi nic dlužen. „Stal jste se předsedou osadního výboru jen díky zmanipulovaným volbám v roce 2011. Navíc zastrašujete lidi a roznášíte poplašné zprávy. Na vše jsou svědci. Protože jste evidentně napadl mého syna, podám na vás trestní oznámení," řekl.

Klid zbraní přinesla po téměř hodinové přestřelce až výzva starosty Václava Heřmana k zachování klidu. "Důležité je, aby jste si zvolili osadní výbor. Nechte už minulost spát. uvedl.

Václav Pišinger ml.Volba pak měla hladký průběh. Do výboru byli zvoleni Václav Pišinger ml. (14 hlasů), Karel Rykl (12) a Tomáš Komrska (11). Minulý výbor pracoval ve složení předseda Emil Vaculík, Romana Hajná a František Hraba.

Rozpory v obci začaly po roce 2006, kdy se o Čavyni začali zajímat těžaři. Těžba štěrkopísku obec rozdělila. Emil Vaculík patří k jejím odpůrcům, Václav Pišinger ml. v ní takové zlo nevidí.

Štěrkopísek dělí Čavyňské devět let

Václav Pišinger st. Těžba štěrkopísku dělí Čavyni od roku 2006. Tehdy společnost Františka Jampílka přišla do Vodňan s nabídkou spolupráce v rámci dobývání štěrkopísku. Jednalo se o plochu 30 až 50 hektarů a těžit se mělo deset let.

Smlouva, kterou podepsal tehdejší a zároveň současný starosta Vodňan Václav Heřman, byla schválena na 60 hektarů. Ve stanovisku EIA se ale nakonec objevilo 123 hektarů a 15 let těžby. Navíc se ukázalo, že pozemky, které město firmě pronajalo, už byly od roku 2007 v nájmu společnosti AGRO. Kolem platnosti této smlouvy obcházejí pochybnosti – místo původních 162 hektarů byla podepsána na 212 hektarů. 
O její existenci nemělo minulé vedení města ani ponětí. „Vyrazilo nám to trumfy z ruky," přiznal bývalý starosta Viktor Blaščák. Tři jezera měla vzniknout na místě těžby po jejím skončení. Je jasné, že se jich místní nedočkají. Těm to ale  nevadí.Město tak nemohlo požadovat poměrnou část z nájmu.

Na netransparentnost smluv a v zásadě i na jejich neplatnost poukazovalo minulé vedení města v čele s bývalým starostou Viktorem Blaščákem. Ze smluv se nakonec město v roce 2013 vykoupilo sedmi miliony a uzavřelo 
s těžaři soudní smír. Někteří z tehdejších zastupitelé tvrdili, že dohoda je 
i přes velké peníze menší zlo. Ale ne výhrou. „Je to kompromis. Ať rozhodnou další generace," vyjádřil se Radek Čejka. Zapravdu mu dali i obyvatelé, například dnes už bývalý předseda osadního výboru Čavyně Emil Vaculík. „Myslím, že by město smír mělo podepsat," shrnul.

Proti byl Václav Heřman. „Mohl tu být rekreační areál," řekl. Těžaři totiž měli po vytěžení štěrkopísku oblast rekultivovat a vzniknout měla tři jezera.

Lidem ale plán moc neučaroval. „Truhlíčky na pařezech nás neobměkčí," shodli se Vodňanští. Na těžbě jim vadí především hluk i v nočních hodinách, těžaři podle nich nedodržují noční klid. Ti se ale brání, že povolenou hranici hluku podle měření nepřekračují.
Smírem přišlo město o 700 tisíc ročně z těžby v etapě C, 
z čehož 500 tisíc tvořil nájem, sto tisíc odběr materiálu a zapůjčení techniky ve stejné výši. Následně o dva miliony pro Čavyni. Místní se nedočkají ani tří jezer, která měla vzniknout po vytěžení a rekultivace oblasti.
To, že tím Čavyňští přišli o své dva miliony, jim podle Emila Vaculíka nevadí. „Plány jsme s nimi zatím neměli. Navíc je celá kauza založena na podvodu a o takové peníze nestojíme," řekl tehdy pro Strakonický deník.

Podepsáním smíru měl skončit boj o těžební etapu A a B v místní části Čavyně. V roce 2014 se ale ukázalo, rozšíření těžby v Čavyni zanesl Jihočeský kraj do Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Důvod? Štěrkopísek z Čavyně bude užitečný například pro dostavbu dálnice D3 nebo Jaderné elektrárny Temelín. Vymezení plochy těžby ale nechává na rozhodnutí města Vodňany. Námitkám těžařů podle vyhodnocení podaných připomínek nevyhověl.