„První jednoduchou masku jsem vyrobil před deseti lety. Ušil jsem si kožich a vyrazil se svými dětmi, které šly za Mikuláše a anděla, na obchůzku po Vodňanech. Úspěch byl ohromný a kamarádi se ke mně začali přidávat,“ řekl Antonín Flaks, vedoucí skupiny Krampus Vodňany.

Patříte mezi pět nejlepších krampus skupin působících v České republice. Nechybíte na žádné velké krampus show. Čím to je?
Určitě nadšením pro věc. Když jsem začal vyřezávat první masku, podporovala mě v tom celá moje rodina. Dnes má svou masku nejen moje manželka, ale i řada mých kamarádů, pro které se stali krampusáci jistým životním stylem. V naší 20-ti členné skupině jsou v současnosti i tři výborní řezbáři.

Jak dlouho trvá samotná výroba masky?
Je to náročný proces a může trvat i 100 hodin. K výrobě používáme dřevo z alpské borovice, nebo z lípy. Na začátku je velký špalek, který je třeba nejdříve hrubě opracovat motorovou pilou. Pak přijdou na řadu dláta. Mezi kosmetické úpravy patří výroba a vsazení očí, které jsou ve finále v masce podsvícené led diodami a přidělání zvířecích rohů. Finální maska váží kolem čtyř kilogramů.

Vytváříte originální masky, nebo jsou to věrné kopie těch rakouských čertů?
Určitě si bereme inspiraci od Rakušanů a Němců. Jejich masky, které jsou dokonalé, ale nekopírujeme, vybíráme si jen některé detaily, které se nám líbí. Kostýmy šijeme z pravé kůže z islandské dlouhosrsté ovce, nebo dlouhosrsté kozy, které si z Rakouska dovážíme.

Vraťme se ke kompletnímu kostýmu. Vaše záliba opravdu není levným, ani lehkým koníčkem.
Výroba jednoho kompletního kostýmu se pohybuje za materiál od 30 do 100 tisíc korun. Když v jedné masce vystupuji, na další už většinou pracuji. Dva tři roky si masku užívám a pak ji prodám. Pohyb v masce také není jednoduchý. Vidíme pouze periferně a na těle máme kostým vážící kolem 40 kilogramů.

Krampusové mají řadu rekvizit, různé lebky, zvony, plameny, pochodně, nebo dýmovnice. Mají tyto symboly nějaký hlubší význam?
Kolem pasu musí mít každý krampus zavěšený velký kravský zvon. Hlasité zvonění by podle tradice mělo zahánět veškeré zlé bytosti od vás a od vašich domů. Ačkoli působíme démonicky, někteří diváci si to s námi chtějí rozdat. Nedovedu si představit, jak bychom asi dopadli, kdybychom ty zvony u pasu neměli.



Došlo tedy u vás někdy v průběhu vystoupení i k fyzickému napadení?
Do naší krampus skupiny patří manželé Vališovi z Českých Budějovic. Chodí i se svým okostýmovaným tříletým synem a dvanáctiletou dcerou Nikolou. Přesto, že máme zábranami vytýčený koridor, kterým procházíme, právě jejich dceru vtáhl mezi sebe rozvášněný dav a začal jí sundávat masku. Museli jsme zasáhnout. Také se stalo, že nám jednou jeden člověk zapálil čerta.

Letošní rok jste hned v začátku ledna zahájili netradičně, výstavou vašich masek v Městském muzeu a galerii ve Vodňanech. Znamená to, že jste letos hodili čerty na věšák?
Je to poprvé, nikdy předtím jsme žádnou výstavu nepořádali. S tímto nápadem přišel náš kamarád Martin Kahanec. Spojili jsme tedy nutné s užitečným. Kostýmy se v průběhu roku musí dát vyvěsit, aby je nenapadli moli, nebo jiné potvůrky a výstavy jsou tedy ideální šatnou k jejich provětrání.

Takže v zimě budete v terénu v kostýmech strašit a v létě vedle svých masek ukážete i svou pravou tvář?
Jsme hodní kluci. Možná to naše odhalení některé lidi trochu usměrní v jejich agresivitě. Výstava v informačním centru muzea byla vzhledem k malému výstavnímu prostotu jen takovou ochutnávkou pro veřejnost. Od 23. do 27. května v rámci vodňanských Rybářských dnů pořádáme ve velké zasedací místnosti Fakulty rybářství a ochrany vod JU výstavu všech našich masek. K vidění zde bude i náš vůz tažený mnichy, který je nezbytnou součástí každé naší show. Po celou dobu zde budou veřejnosti k dispozici členové naší skupiny, kteří předvedou ukázky výroby masek a zodpoví dotazy.

S rybářskou fakultou spolupracujete poprvé?
Už před dvěma roky jsme se stali součástí FROV festu, který již tradičně pořádá fakulta na začátku akademického roku. Vystoupili jsme na podiu současně s kapelou Titanik jako půlnoční překvapení. Byl to nářez. Ve spojení s tvrdou muzikou a rozjásaným davem to mělo bezvadnou atmosféru.

Antonín Flaks je vlastní profesí truhlář, ale tato práce se mu stala hlavně koníčkem. Dříve, než se zamiloval do výroby dřevěných masek rakouských pekelníků, obdivoval i naše ryze české pohádkové bytosti. Jeho postava vodníka zdobí například i hráz rybníka Malá Podvinice ve Vodňanech.