V pátek 11. listopadu byla v prostoru pranýře a pamětního kamene mezi budovou městyse Katovice a kostelem sv. Filipa a Jakuba odhalena pamětní deska válečného veterána, který žil jako chlapec v Katovicích v rodině Karla Švehly.

Za odhalením desky stojí především koníček lékaře Jiřího Ladmana. "S paní Finkovou a vedením městečka se nám podařilo tohoto stačeného člověka s velkými morálními hodnotami vrátit domů," řekl mimo jiné Jiří Ladman.

Odhalení desky se zúčastnilo několik desítek místních obyvatel.

Svatomartinské trhy v Horažďovicích.
VIDEO: Horažďovice na pohodu. Mírové náměstí ovládly trhy

František Fink se narodil 20. července 1908 ve Vídni do neúplné rodiny. Velkou část svého mládí prožil v Katovicích na Strakonicku u svých příbuzných. Koncem 30. let začal pracovat jako servisní technik u firmy Baťa ve Zlíně. Jeho pracovní výkony byly vysoce hodnoceny, díky čemuž opakovaně pracovně vycestoval do filiálky v jugoslávském Vukovaru. Tam zajišťoval zácvik nového personálu a zavádění strojů do provozu. Ze své poslední pracovní cesty v roce 1939 se již nevrátil. Pod vlivem okolností a vyhlášení Protektorátu se dobrovolně přihlásil v Bělehradě do československé zahraniční armády.

Po skončení války, návratu do osvobozeného Československa a demobilizaci začal pracovat ve své původní profesi, tedy jako mechanik pletařských strojů. Nejdříve pracoval v Krásné Lípě, později se za prací odstěhoval do Blatné. Po únoru 1948 došlo k jeho propuštění, kvůli čemuž přijal zaměstnání topiče. Nejenom kvůli působení v západním odboji, ale zvláště pro jeho speciální výcvik ve Skotsku, byl sledován Státní bezpečností.

Za svou odbojovou činnost obdržel Military Medal i Československý válečný kříž, československou medaili Za chrabrost a další československá a spojenecká vyznamenání.

František Fink zemřel 1. dubna 1978 v Blatné.

Pro několikaminutovou resuscitaci v rámci simulovaného incidentu byla použita figurína.
Strakoničtí vojáci nacvičovali obranu kritické infrastruktury