Farář Otec Roman Dvořák připomněl, co tato tradice znamená: " Jen málokdy by neznal výrok, že zvony odlétají o Velikonocích do Říma. Ač nevídáme vzduchem se nesoucí kolosy, přece má výrok svou logiku. V intervalu od mše na památku Poslední večeře, tedy od čtvrtka večer, přes Velký pátek, kdy si připomínáme Ježíšovo utrpení a smrt, až do noci ze soboty na neděli, se nepoužívají zvony a varhany a jiný hudební doprovod. Vyjadřuje se tím vážný ráz toho, co se událo."
Proč zvony tzv. letí do Říma? "Protože rozhodnutí nepoužívat zvony v církvi po celém světě nařídil papež, který sídlí v Římě. Jelikož hlas zvonu ohlašoval denní časy a byl v podstatě jedinou časovou informací, nepočítáme-li pohyb slunce po obloze. Proto místo zvonů děti berou řehtačky, někde hrkačky, a ráno, v poledne a večer jejich zvukem zvou k modlitbě a tomu, co denní době odpovídá," řekl farář. "Někde se řehtá i v pátek ve tři hodiny, v dobu, kdy Kristus na kříži zemřel. Hrkáči bývali také odměňováni (sladkostmi, vajíčky i penězi) – vždyť věnovali svůj čas a síly službě pro druhé. V minulých dobách byla tradice řehtání rozšířena ve městech i vesnicích. Na vesnici se s ní potkáme většinou dodnes. Ve městech se s postupující anonymitou a individualizací často vytratila. Ve Strakonicích jí v roce 2022 chce alespoň v centru částečné obnovit. Poznámka závěrem. V dobách před II. vatikánským koncilem bývaly bohoslužby zásadně ráno. Proto se řehtalo od čtvrtečního poledne do pátečního večera. Koncil však rozhodl, abychom se vrátili k původní tradici a mši, při které se připomíná poslední večeře Páně a při níž se přestává zvonit, byla opět večer. Stejně tak velikonoční vigilie, kdy se zvony opět rozezní, se odehrává už nikoli v sobotu ráno, ale po sobotním západu slunce. V současnosti tedy nezní zvony od čtvrtku večer do soboty večer, tedy mělo by se řehtat celý pátek a sobotu."
Pro ty, kteří by si chtěli tuto tradici připomenout, vyrazí řehtači na Velké náměstí i v sobotu 16. dubna ve 12 hodin.
