Akce se zúčastnila řada čestných hostů - patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta, senátoři Tomáš Fiala a Jaroslav Větrovský, starostka obce Čejetice Ivana Zelenková, strakonický starosta Břetislav Hrdlička, poslanec Roman Kubíček, poslankyně Pavla Pivoňková Vaňková, starosta obce Dobev Petr Kalina a mnoho dalších. Tématem projevů byla nejen historie, ale i její odkaz současným a budoucím generacím a připomínka událostí na Ukrajině.

Po slavnostním položení věnců k mohyle Jana Žižky byla na programu první rekonstrukce bitvy z 25. března 1420, v 16 hodin došlo na druhou ukázku.

Bitva 1420

Bitva u Sudoměře se odehrála 25. března 1420 v lokalitě mezi rybníky Markovec a Škaredý, jihovýchodně od usedlosti Sudoměř, vzdálené přibližně 14 km od měst Strakonice a Písek. Husitský oddíl, přemisťující se z Plzně směrem ke vznikajícímu Hradišti na hoře Tábor, zde porazil početnější a lépe vyzbrojené vojsko strakonických johanitů a katolických šlechticů Plzeňského landfrýdu včetně oddílu rytířů přezdívaných „Železní páni“. Střetnutí obou protivníků bylo první větší bitvou husitských válek a předznamenalo směr, kterým se dále vyvíjelo husitské válečnictví.

Mohyla

Památník Jana Žižky u Sudoměře je monumentální socha vojevůdce Jana Žižky, připomínající jeho vítězství v bitvě u Sudoměře. Nachází se mezi rybníky Markovcem a Škaredým, nedaleko jihočeské obce Sudoměř v okrese Strakonice, v katastrálním území Mladějovice.

Vojáci se učili manipulovat s upevňovacími popruhy.
Strakoničtí vojáci si při výstavbě ocelové rampy řádně mákli

V bitvě se husité putující z Plzně na nově budované Hradiště hory Tábor ubránili přesile královského vojska (železní páni) a strakonických křížovníků za využití terénu (hráze mezi oběma rybníky, bahnitého dna vypuštěného rybníku Škaredý) a vozové hradby. Jednalo se o první větší bitvu husitských válek, která byla na počátku vojenské slávy Jana Žižky, ač v ní nebyl jediným a zřejmě ani hlavním velitelem.

Nápad zbudovat památník vznikl k pětistému výročí bitvy roku 1920. Autorem je akademický sochař Emanuel Kodet, na stavbě se podílel stavitel František Kulíř. Památník byl dostavěn v roce 1925, je sestavený z kamenných kvádrů a vysoký je 16 metrů. Odhalení přihlíželo na 20 000 lidí.