Cvičí tu od pondělí 20. do pátku 25. září. „Reálně si tu zkouší, jak by fungovali, kdyby vláda aktivovala Národního posilového systému protivzdušné obrany v případě ohrožení,“ řekla.

Tato opatření by se provedla, kdyby hrozil například teroristický útok ze vzdušného prostoru. „V tomto případě je úkolem vojáků bránit strategicky významné objekty jako jsou například jaderné elektrárny či vojenská letiště jako toto před napadením ze vzduchu,“ sdělila.

Jednotku napadli demonstranti

Během reálného monitoringu vzdušného prostoru několika lokátory s dosahem 65 kilometrů však jednotku napadli demonstranti.

Aktivní zálohy s profesionály měli za úkol střežit zbytek jednotky při plnění úkolu. K případnému zničení nepřátelského vzdušného cíle bylo v pohotovosti i odpalovací zařízení s raketami.

Původně poklidná demonstrace se začala vyostřovat, aktivisté začali házet kameny a zápalné lahve, a tak vojáci museli zasáhnout.

Velel útoku

Dvaačtyřicetiletý nadporučík Milan Kulhánek z Jindřichohradecka je členem aktivních záloh pátým rokem, v civilu je vedoucí údržby. „Za sebou mám již asi desáté cvičení, v Bechyni jsem ale poprvé,“ zmínil. Dříve již absolvoval cvičení u Písku, v Oldřichově i Boleticích.

Jeho úkolem bylo velet celému zásahu proti demonstrantům. „Musel jsem zorganizovat stráž a vyslat posily k zátarasům, aby zpacifikovali útočníky,“ upřesnil svou funkci ve cvičení.

Úkoly plní v míru

Jak doplnil vrchní praporčík a velitel 251. oddílu František Hammerbauer, posilový systém neslouží k obraně objektů za války. „Jedná se o posílení ostrahy vzdušného prostoru v době míru, naši vojáci cvičí eliminaci vzdušných hrozeb,“ uvedl.

Spolupráce vyhovuje

Spolupráce s aktivními zálohami je podle něj zajímavá a dlouhodobě se s ní počítá. „Je to náš plán, letos se nám je podařilo aktivovat a byli bychom rádi, kdyby přibývaly,“ vysvětlil velitel.

Oddíl by se v blízké době mohl dočkat modernizace techniky, zatím stále používá původní sovětskou techniku 2K12-KUB s přezdívkou tři prsty smrti. „Už je na hranici životnosti, proto doufáme, že se podaří uzavřít kontrakt a dočkáme se výměny,“ zmínil.

Cvičení kopíruje realitu

Spolupracují i se složkami integrovaného záchranného systému, během jejich cvičení pomáhá například také vojenská policie, hasiči, letci z kbelské a čáslavské základny. „Výcvik se totiž snažíme, co nejvíce přiblížil realitě,“ komentoval František Hammerbauer.

Trénují i ztrátu spojení, poruchy klíčových komponentů systému a podobně. Během dne rozehrají čtyři až šest incidentů v rámci cvičení. „Jde o pozemní i vzdušné incidenty, abychom prověřili celou škálu dovedností vojáků,“ doplnil.

Pokud by je reálně povolala vláda, následovalo by přípravné období. „Fyzické postavení tábora, včetně ostnatého drátu trvá kolem pěti hodin,“ vyčíslil a dodal, že samotná jednotka je schopná zásahu mnohem rychleji.

Členové pluku jsou z celé republiky, převažují Jihočeši a vojáci z Plzeňska. Posily by se ale hodily. „Rádi bychom s očekávaným přezbrojením přijali i mladou generaci,“ uzavřel František Hammerbauer.