Park na Husově náměstí ožil o víkendu 20. a 21. srpna rachotem motorových a elektrických pil, údery kladívek, vůní čerstvého dřeva a fantazií. Konal se zde II. ročník Katovického Otesánku, tedy setkání řezbářů a dřevosochařů. „Vytvářím ducha tohoto parku. Takovou jeho lipovou duši. Když o sochu budou stát, tak ji tady Katovickým nechám," řekla dřevosochařka Edita Hrbková z Husince.

Vy se stýkáte s duchy? Jak víte, že tenhle park má duši?

To poznáte nebo vycítíte. Každý park má svého ducha. Musíte přijít k tomu stromu, pohladit ho a vcítit se do něj (úsměv).


Jak dlouho se věnujete dřevosochařství?

Přesně nevím. Asi tak čtyři nebo pět let.

Prozradíte, co vás k této zálibě přivedlo? Nebo co vás inspirovalo?

Těžko říct. Začínala jsem s loutkami. Jednou jsem u nás dělala pouť a pozvala jsem paní, která dělala dřevěné šperky. Měla s sebou loutku, do které jsem se úplně zamilovala. Asi po čtyřech letech jsem si pořídila svůj ponk. Pak mi kamarád řezbář půjčil tak na měsíc pilu. Vyřezala jsem některé věci a bylo mi řečeno, že když mi to tak jde, ať řežu.

Když jsme u té pily, musíte mít nějakou speciální?

Jediné, co mám na pile speciální, je carvingová lišta. Jde o řezbářské lišty, které mají malý poloměr vrcholu. Hodně pomůže při vytváření detailů.

Používáte benzinovou pilu nebo elektrickou?

Převážně benzinovou. Elektrickou používám na jemnější věci nebo doma kvůli sousedům.

Až budete se svojí sochou hotová, necháte ji tady v Katovicích?

Určitě. Když o ni budou stát, ráda ji tady Katovickým nechám.