Není to zrovna běžné, ale prý je to již tradice - asi aby to stačili do Velikonočního pondělí zkonzumovat. V každém případě by byla na místě osvěta, co to vlastně Velký pátek je.

Velký pátek

V křesťanském kalendáři je Velký pátek (lat. dies passionis Domini) pátkem před Velikonocemi, součást Svatého týdne a velikonočního tridua. Tento den je připomínkou utrpení (pašijí) a smrti Ježíše Krista na kříži. V západních církvích může tento pohyblivý svátek připadnout na datum od 20. března do 23. dubna včetně.

Velký pátek v Česku

Velký pátek byl slaven jako státní svátek do 50. let dvacátého století. Debata o obnovení Velkého pátku jako státního svátku probíhala v Česku periodicky kolem oslav Velikonoc. Kromě KDU-ČSL usilovali v Česku o obnovu Velkého pátku jako dne pracovního volna například senátoři Martin Mejstřík, Soňa Paukrtová a Jaromír Štětina.

Tehdejší premiér Bohuslav Sobotka 2. dubna 2015 vyslovil podporu návrhu koaliční KDU-ČSL na obnovení Velkého pátku jako státního svátku. Dne 21. října 2015 Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona obsahující Velký pátek jako svátek. Dne 2. prosince 2015 tato novela zákona o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu prošla nejtěsnější možnou většinou v Senátu a 11. prosince 2015 prezident České republiky příslušný zákon podepsal.

Tradice

Na Velký pátek se vážou i některé pověry, které nejsou součástí křesťanství, ale jenom lidovými tradicemi. V lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady; v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve.

Pranostiky

Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!

Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.

Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.

Velký pátek vláha - úrodu zmáhá.

Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.

Karel Burda