Co je podstatou Velikonoc?

Velikonoce čerpají ze starší židovské tradice, kdy si židé při svátku pesach připomínají vyjití z egyptského područí.

Pro křesťany jsou pak Velikonoce nejdůležitějším liturgickým svátkem celého roku. Připomínají si Ježíšovo ukřižování a zároveň jeho zmrtvýchvstání, tedy jsou to i svátky naděje.

Další rovinu Velikonoc pak tvoří lidové tradice a zvyky, které se u našich předků určitým způsobem prolínaly s vírou.

Jaký velikonoční zvyk se vám líbí?

Osobně mám ráda obchůzku s jidášem, kterou jsem si několikrát dokumentovala v Kladrubech a ve Volenicích, koná se ale i na Vodňansku.

A také se mi líbí řehtání. U něj vždycky obdivuji variabilitu v jednotlivých vesnicích a také úsilí a nadšení, s jakým se děti tohoto úkolu každoročně zhostí.

Proč se vlastně chodí s řehtačkami?

To souvisí s křesťanskou tradicí. Na Zelený čtvrtek při mši svaté (po Gloria) umlkají kostelní varhany i všechny zvony. Připomíná se, že po večeři Páně nastalo jeho utrpení. Zvony mlčí až do Vzkříšení na Bílou sobotu. Někdy se říká, že zvony odletěly do Říma. Podle staré tradice nastupují děti a místo zvonění zvonů chodí klapat a řehtat. Na Blatensku se tomu říká křístání.

Děti zpravidla vesnice obchází několikrát denně od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty, i když v několika obcích končí podle zvyku už na Velký pátek. V sobotu vyřehtávají za svou práci dostávají od lidí malou odměnu syrová vajíčka, pamlsky, peníze.

Mohla byste v souvislosti s velikonočními svátky zmínit nějakou tradici, která už zanikla?

Zmínila bych zde volyňské „pandělinky". Jednalo se o starobylou pobožnost, která se ve Volyni konala čtrnáct dnů před Velikonoci, od pondělí po Smrtné neděli až do Bílé soboty. Věřící se na ni scházeli ve čtyři hodiny ráno, na Velký pátek dokonce už ve tři hodiny, kdy se všude ještě rozprostírala tma.

Mimo jiné se při „pandělinkách" zpívaly speciální modlitby, v nichž se objevuje motiv trpícího Krista, a které se nám dochovaly v rukopisných zpěvníčcích. Zvláštní název „pandělinky" vznikl počeštěním latinského názvu středověkého chorálu Pange lingua (Pěj jazyku). Pokud mám správné informace, tak ve Volyni se naposled pořádaly v roce 1970.

Kdy Velikonoce končí?

Mnozí si myslí, že velikonoční doba končí Velikonočním pondělím, kdy kluci chodí s pomlázkou. Ale ve skutečnosti velikonoční doba trvá ještě padesát dnů po Božím hodu.

Na osmou velikonoční neděli, padesátý den po vzkříšení, připadá slavnost Seslání Ducha svatého, tzv. letnice, též svatodušní či zelené svátky, které tvoří závěr velikonoční doby. Kromě slavnostní bohoslužby se v minulosti v ten den konala do polí církevní procesí.

Letnice byly i určitým mezníkem v hospodářském kalendáři. Pojilo se s nimi vyhánění dobytka na pastvu, počátek kosení i obcházení a objíždění polí. Odtud se patrně vyvinuly zvyky, jako byla jízda králů, obchůzka s králem, nebo jeho honění a koupání.