V loňském roce se museli dívat do plamenů ohně, který polykal jejich včelstva. A snad si mysleli, že toto drastické opatření zabrání v dalším šíření nebezpečné nákazy, moru včelího plodu. Jenže výsledky posledního vyšetření ukázaly opak. Čtyři z odevzdaných vzorků vykázaly pozitivní nález.

Svá včelstva vyšetřovali včelaři z celého regionu, včetně těch, kteří své včely chovají uvnitř ochranného pásma nákazy. To má poloměr pět kilometrů  a bylo vyhlášeno na Čkyňsku poté, co se zde poprvé objevila ohniska včelího moru, tedy v roce 2009. Včelaři museli povinně odevzdat vzorky ze svých včelstev do patnáctého února letošního roku, před ukončením pozorovací doby, která trvá od zlikvidování ohniska jeden rok.  Odevzdávali  tedy své vzorky společně se vzorky k vyšetření na varroázu. „Vyšetření na varroázu potvrdily, že letošní mírná zima byla pro rozvoj parazitů příznivá,“ uvedl jednatel prachatických včelařů Karel Pecháček s tím, že včelaři co nejdříve začnou s léčbou této nemoci. Vyšetření ale potvrdily i výskyt moru včelího plodu. Ten je ještě nebezpečnější než varroáza a navíc se s ním i obtížněji bojuje. Spóry bacilu, který ho způsobuje, totiž mohou přežívat až sto let a dají se zničit jen drastickými metodami. Jejich odolnost jen potvrzuje fakt, že se v letošním roce objevil u včelařů, kteří již dříve své úly spálili. 

Mor včelího plodu je zákeřná choroba, která se ještě před několika lety v našem regionu vůbec nevyskytovala. Od roku 2009, kdy byla poprvé zjištěna, jsou ale ohniska nákazy na Prachaticku vyhlašována každý rok. Do   ochranného pásma, které je vyhlašováno v okolí o poloměru pěti kilometrů od ohnisek, spadá například okolí Čkyně. Do regionu ale zasahuje také sousední ochranné pásmo ze Strakonicka.

Spálili včely

Výsledky letošního vyšetření na mor včelího plodu jsou zatím známy pouze z ochranného pásma. Je z nich patrné, že v centru ochranného pásma zůstanou i nadále Bošice. Ze zdejších včelstev byly čtyři vzorky označeny jako pozitivní. Přitom u stejných včelařů, kteří již v minulých letech své úly spálili. Podle jednatele Základní včelařské organizace Čkyně Jana Beneše přitom nebylo z hlediska legislativy a veterinárních požadavků nic zanedbáno. Jenže současná legislativa prý zároveň není dostatečně přísná.

„Všichni své včely spálili a přes doporučení veterinářů si pořídili nové a chovají je na stejném místě jako dříve. Navíc ve stejných včelínech,“ upozornil na možnou příčinu včelař Jan Beneš. Podle současné legislativy totiž prý spálení včelínů a přesunutí včelstev na jiné místo nemohou veterináři nařídit, ale pouze doporučit. Jenže situace má i další háček: pokud včelař svůj včelín spálí, nedostane za něj od státu finanční náhradu. Škoda za spálená včelstva mu naopak proplacena je.

Je tedy logické, že se včelaři nechtějí svých včelínů vzdát. Pozoruhodné ale je, že je nezničí ani v případě, že se u nich vyskytla tak zákeřná choroba, jakou je mor včelího plodu. „Dříve se ohnisko likvidovalo celé. Všechno se spálilo a včelař musel přesunout stanoviště včelstev o několik set metrů dál. Dnes je mu to jen doporučeno,“ konstatoval čkyňský jednatel.

Včelaři přitom byli na nebezpečnost včelího moru upozorňováni v loňském roce na přednášce, kde se i dozvěděli, jak nejlépe s chorobou bojovat. „Ty spóry jsou opravdu všude, je to neskutečné, jak rychle se ta nemoc může šířit. A ani chemická sanace stanovišť nepomáhá,“ potvrdil Jan Beneš s tím, že choroba přeci jen propuká většinou především u zanedbaných včelstev. „Za zdravotní stav svého včelstva odpovídá vždy jeho majitel. Je proto důležité, aby se všichni včelaři chovali zodpovědně a řádně o svá včelstva pečovali,“ uzavřel jednatel Jan Beneš.
O dalším osudu včelstev s pozitivními nálezy rozhodnou další prohlídky a vyšetření. Včelaři přitom doufají, že dopadnou lépe než loni, a že radikálních opatření nebude nutno použít.