Od začátku letošního roku vydal strakonický odbor dopravy zatím deset registračních značek na přání. Jedním z lidí, kteří si novinku objednali, je provozovatel hospod Petr Sulán ze Střelských Hoštic.

Na značku si nechal napsat jméno své dcery. Jak říká, není pro něho důležité se odlišit, ale spíš udělat sobě a dceři radost.

Kde se zrodil nápad pořídit si registrační značku na přání?

Prvním impulzem pro mě byla možnost volby. Stát mi dovolil použít si něco svého a nemuset se striktně držet předem daných pravidel a předpisů. Samozřejmě že jsem se setkal i s názory, že si masíruji ego, ale takové názory nevnímám. Prostě jsem sobě i dceři udělal radost.

Na značku jste si nechal napsat jméno své dcery. Byl jste od samého začátku takto rozhodnut, nebo se vaše značka na přání měnila?

Na úplném začátku jsem měl ještě jiné plány. Protože docela často a rád používám slovo „mazánek" chvíli jsem si pohrával s touto myšlenkou. Dalším nápadem bylo „SULI 1", protože mám opravdu hodně sourozenců, bratranců i sestřenic a já jsem pro své prarodiče první vnuk. Kamarádi mi to ale vymluvili, protože vozit na autě své vlastní jméno je trochu snobské, což jsem nechtěl. A protože mám vysněnou dceru Natálku, tak nakonec padla volba na její jméno. Takže jsem udělal radost nejen sobě, ale i jí.

Natálka o tom dopředu nevěděla?

Nevěděla. Chtěl jsem, aby to pro ni bylo překvapení, takže ten den, co jsem dostal značky, jsem auto umyl a když jsem pro ni přijel před školu, tak jsem jí řekl, ať se podívá, co máme na autě nového. Malou chvilku hledala, ale když si značky všimla, tak měla ohromnou radost. Takže svůj účel to splnilo.

Jak vypadá průběh podání žádosti a následného vydání značky z pohledu žadatele? Je potřeba něco speciálního?

Nic zvláštního na tom v podstatě není. Je to hodně podobné, jako když si jdete pro normální značku. Musíte přinést velký techničák a vyplnit žádost. Zaměstnanci odboru dopravy se podívají do databáze a pokud je váš návrh volný, zaplatíte deset tisíc s tím, že mají patnáct dní na výrobu. Zavolali mi už za osm dní, že si pro značky mohu přijet. Při převzetí musíte odevzdat staré značky a malý technický průkaz. Sepíše se ještě jedna žádost a je to v podstatě hotové. Ještě bych chtěl zdůraznit, že paní Benešová, která mou žádost vyřizovala, byla velmi vstřícná a ochotná. Výhoda je, že značka je psaná na majitele a ne na auto, takže když si koupím jiné auto, značka mi zůstane.

Deset tisíc je přeci jen docela velká investice. Nepřijde vám škoda dávat takové peníze za pouhou značku?

Je pravda, že je to dost peněz, obzvlášť když vím, že v případě poničení jsou ochotni vyrobit novou tabulku za 600 korun. Ale škoda mi to rozhodně nepřijde. Mně ta značka udělala ohromnou radost a já si myslím, že je potřeba dělat si radost. Neustále chodíme do práce a dřeme se, abychom vydělali nějaké peníze, takže proč občas neudělat něco, byť na první pohled iracionálního, co nám zvedne náladu a udělá radost? Někomu udělá radost koupě domácího mazlíčka, někomu jinému zase třeba drahé oblečení. Mně značka na přání.