Zubřík se okamžitě stal součástí pětičlenného stáda, které zahrada založila loňského roku.

Než tuto událost sdělila médiím, počkalo vedení zahrady na jistotu, že se mláděti daří a přežije. Hned ale bylo velmi aktivní a bez problémů začalo od matky přijímat mléko. Kolik při narození mimino měřilo a vážilo, se zoologovi Ondřejovi Kottovi ale zjistit nepodařilo.

„To není vůbec možné, jakmile se někdo přiblížil k ohradě, matku to velmi stresovalo a začala útočit. Teď už se sice zklidnila, ale na mládě není možné sáhnou a i jeho focení bylo náročné,“ vysvětluje.

Jako v přírodě porodila zubřice v ústraní a tedy bez pomoci člověka. „Jakmile pozná, že se porod blíží, oddělí se od stáda. V přírodě až na několik kilometrů, což u nás není možné, i když máme půlhektarový výběh. Po několika dnech stádu mládě přivede představit. U nás to udělala hned ten den,“ popisuje Ondřej Kott první chvíle po narození.

Ačkoli uvnitř stáda panují daná pravidla hierarchie, o mládě pečuje a chrání ho každý z členů. Zatím je bezejmenné a ani pojmenování není jednoduché, jak se na první pohled zdá. O jménu se totiž rozhodne v Polsku. „Tam spravují plemennou knihu a sdělí nám, zda jméno určí, nebo si ho budeme moci vybrat,“ vysvětluje mluvčí zahrady Filip Sušanka.

Pro táborskou zoo jde o velký úspěch. Jako jediná v republice chová zubra evropského tak zvané nížinné linie. Pouze ta je vhodná k navracení do přírody. V republice jich nyní žije zhruba sto.

Zubr v táborské zoologické zahradě.
Zoo připravuje návrat zubrů do volné přírody

„Narození mláděte nás velmi potěšilo. Jde totiž o další krok v našem programu reintrodukce zubra do české přírody. Ten je jedním z hlavních cílů naší zahrady a je zcela v souladu s jejím posláním, tedy ochranou ohrožených druhů zvířat. Podílíme se na něm s odborníky z neziskové organizace Česká krajina a z Biotechnologického centra Jihočeské univerzity vedeného profesorem Vladislavem Čurnem. Jeho tým provádí molekulárně genetický výzkum chovných linií zubra. Toto mládě bude prvním zubrem narozeným v táborské zoo, které vypustíme do volné přírody,“ doplňuje ředitel zoo Evžen Korec.

Sestavení nové chovné skupiny se věnovali celý loňský rok a v úzkém kontaktu byli s odborníky z Polska. Zubry do Tábora přivezli ze tří míst v Evropě a pro nové stádo vybudovali i nový přírodní výběh.

Zubr z táborské zoologické zahrady.
Majitel táborské zoologické volá po trestu za smrt zubra

Nejde však o jediný úspěch, kterého ohledně zubrů letos dosáhli. „Nevšedním a bezprecedentním počinem naší zoo byl i zpětný zápis zubra evropského do Evropské plemenné knihy. V táborské zahradě žije současně i jedinec, náležící k tak zvané nížinné-kavkazské linii. Původ rodičů šestileté zubří krávy je však neznámý. Ve spolupráci s kolegy z Varšavské univerzity se nám podařilo molekulárně-genetickou metodou určit příslušnost ke genetické linii a její čistotu. Jednoduše řečeno: zvíře je geneticky velmi hodnotné, a proto bylo poprvé v téměř staleté historii plemenné knihy zubra evropského zpětně zapsáno, a tím tak i pro záchranný program zachráněno,“ vysvětluje zoolog Ondřej Kott.

Zubr evropský je o něco menším příbuzným severoamerického bizona, přesto však jde o majestátní zvíře, jehož samci mohou vážit až 900 kilogramů a jsou jedním z největších zvířat, která kdy žila na našem území. Jde o největšího suchozemského savce Evropy. Zubr byl u nás ve volné přírodě vyhuben zřejmě už před více než 250 lety. Na začátku 20. století se celý druh ocitl na samé hranici zániku a jen díky úsilí několika evropských zemí se podařilo tyto kopytníky udržet na živu. Nyní se pomalu vrací i do české přírody, o co se snaží i táborská zahrada.

„Na celém světě nyní žije zubrů něco málo přes šest tisíc, ale k bezpečnému udržení druhu bychom potřebovali alespoň deset tisíc jedinců. Každé nově narozené mládě je tak velmi cenné,“ doplňuje zoolog.

Námluvy se daří.
V táborské zoo pokračují zubři v námluvách