Exotická i důvěrně známá jména na vizitkách, krásné květy nebo omamná vůně ve výstavní místnosti, takové dojmy nabízí třetí ročník výstavy růží v Botanické zahradě při VOŠ a SZŠ Tábor. Podle Žanety Šiškové, správkyně zahrady, jsou i na neděli 18. července 2021 připravené komentované prohlídky nebo dětský koutek a kvíz pro návštěvníky.

Zahrada byla založena v roce 1866 a před dvěma lety dostalo zdejší rozárium novou tvář. Jednak bylo rozšířeno a jednak se změnila skladby pěstovaných růží, které jsou také zvány královnami květin. Původní rostliny byly většinou zahraniční odrůdy. "My jsme se rozhodli zaměřit se v novém rozáriu na české a slovenské odrůdy," uvedla Žaneta Šišková s tím, že původně pěstované druhy byly přesazeny. Táborská zahrada by se tak měla stát jednou z genových bank českých a slovenských odrůd.

Městské slavnosti v Týně nad Vltavou 2021. Program i v sobotu odpoledne nabídl hudební vystoupení.
Týnské slavnosti pozvaly na náměstí i k mostu

O tom, že má pěstování růží v tuzemsku početné příznivce, svědčí zájem o výstavu. Vloni ji navštívilo na 500 lidí. Letos už dopředu organizátoři očekávají třeba pěstitele z Humpolce nebo Hradce Králové. Výstava umožňuje prohlídku venkovního rozária i expozice pod střechou. A účast na anketě o nejkrásnější růži podle návštěvníků.

Exponáty řezaných růží dorazily letos z Průhonic z výzkumného ústavu a od pěstitelů ze Skaličan u Blatné z růžařské školky a z Hlavňova u Soběslavi od rodiny Havlů, kde synové převzali pěstitelskou tradici po otci. Ve výstavní místnosti je návštěvníci viděli v jednoduchých vázách, ve které se změnily velké sklenice díky malovaným ozdobám od ochotných dětských malířů.

Koncert kapely Čechomor v letním kině Háječek
Kapela Čechomor slaví 33 let na turné. Koncertovala i v budějovickém letním kině

V sobotu i v neděli byly připravené v rámci výstavy, která začala v pátek, také komentované prohlídky. V sobotu je vedl Jiří Žlebčík z Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice. "Ve světě je známo na dvě stě druhů divoce rostoucích růží," uvedl ke krásné květině Jiří Žlebčík a připojil, že zhruba dvacet jich bylo historicky využito pro křížení a okrasné pěstování. Základem dnešních odrůd jsou podle botanika většinou rostliny ze Středomoří, Kavkazu nebo některých částí Asie. "Už ve starověkém Řecku nebo Mezopotámii se růže pěstovaly," upozorňuje Jiří Žlebčík. Ve středověké Evropě je pěstovali třeba i v klášterech s náboženským podtextem, ale moderní šlechtění je až záležitostí mnohem pozdější v moderní době. Vedle krásy jsou růžím přisuzovány někdy i léčivé účinky. "V Československu a České republice, pokud je známo, bylo vyšlechtěno na 370 odrůd," zmínil vědec z průhonického ústavu, ale připojil, že stovka už je jich "nezvěstných".

Na poli v Hlavňově u Havlů každoročně rozkvete na tisíce růží.
Pichlavé krásky z Hlavňova obletěly svět

Růže mohou kvést jednou za sezónu zpravidla od poloviny června do půlky července nebo může opakovaně kvést jedna rostlina několikrát za rok. Známe růže popínavé nebo takové, které pokryjí skoro neprodyšně vyčleněný kus záhonu.

Není bez zajímavosti, že i jeden z nejmocnějších českých šlechtických rodů Rožmberkové, stejně jako ostatní Vítkovci, měl ve znaku květ růže.