K nejznámějším jihočeským poutním místům vedle táborských Klokot, Lomečku u Vodňan nebo Dobré Vody u Horní Stropnice či Kájova patří určitě Římov na Českobudějovicku. I v dnešní době sem míří početní návštěvníci nejen věřící.
Poutní místo v Římově tvoří areál kolem kostela Svatého Ducha a rozsáhlá křížová cesta, která vede okolní krajinou. Vznik poutního místa je spojen s osobou jezuitského řeholníka Jana Gurreho z Českého Krumlova a datován k roku 1648. Základ mu mu položila kaple Panny Marie, která je kopií domku Panny Marie z Loreta, potažmo z Nazareta. Barokní kostel Svatého Ducha byl postaven podle administrátora římovské farnosti Jakuba Václava Zentnera v letech 1672–1697. "Již ve druhé polovině 17. století navštěvovalo Římov 40 až 80 000 poutníků ročně," zdůrazňuje význam poutního místa Jakub Václav Zentner.
Zmíněná pašijová cesta i areál kostela Svatého Ducha čeká velká obnova. Nejdříve začaly letos v březnu práce na obnově křížové cesty. Skončit by měly v roce 2022. "Pašijová cesta začíná kaplí Loučení Pána Ježíše s Pannou Marií. Tento obraz je také opakován na stěně Loretánské kaple (v areálu kostela Svatého Ducha), čímž je Loretánská kaple plynule navázaná na křížovou cestu," říká k významné památce farní vikář Štěpán Šrubař a doplňuje, že v dnešní podobě má pašijová cesta dvacet pět zastavení.
Římovská poutní cesta byla před několika lety prohlášena za národní kulturní památku, předtím byla pouze kulturní památkou. Římovský patriot a bývalý dlouholetý starosta Vladimír Koupal k tomu tehdy pro Deník uvedl, že je tím nadšený. „Ještě když jsem byl ve funkci, tak jsme se o to snažili. Římovská křížová cesta je skutečně ojedinělá. Ve střední Evropě jsou podobné jen tři. V Římově, Hrozňatově u Chebu a v Polsku,“ doplnil Vladimír Koupal s tím, že je i větší naděje na prostředky potřebné k obnově památky.
Není bez zajímavosti, že římovské místo je výjimečné nejen z hlediska církevního či kulturního. Jedna z lip, které rostou v parku u kostela Svatého Ducha, se před časem stala i prvním jihočeským stromem, který získal největší počet hlasů a zvítězil v jednom z ročníků ankety Strom roku.
Pro veřejnost je ovšem nejznámější pašijová cesta reprezentovaná i kaplemi v přírodě kolem obce. Unikátnost římovské křížové cesty spočívá podle Jakuba Václava Zentnera například v tom, že kaple na jejích zastaveních jsou postaveny v takové vzdálenosti, aby poměrně odpovídaly vzdálenostem těchto událostí v Jeruzalémě. "Tak, aby vzdálenost mezi jednotlivými místy měřila tolik mužských kroků, kolik v Jeruzalémě měří stadií. Tím se umožňuje poutníkovi účastnit se Kristova umučení tak, jako by putoval do Svaté země, a tak se setkal s trpícím Spasitelem. Dalším unikátem je snaha o realistické vyjádření skutečnosti: pokud má zastavení znázorňovat bránu, byla vystavěna brána, pokud se jedná o palác, byla vystavěna velká kaple, do které se dá i vstoupit," říká Jakub Václav Zentner.
Opravy skončí v roce 2022
Ve druhé polovině 20. století pašijová cesta značně zchátrala a ani neustálé drobnější opravy nedokázaly tento stav napravit. V 90. letech minulého století navíc utrpěla křížová cesta nenahraditelné škody také vinou četných krádeží: například před Vánoci 1994 byla z velké kaple „Poslední večeře Páně“ odcizena většina soch Ježíše Krista a 12 apoštolů v životní velikosti. Některé z ukradených soch se dosud nepodařilo vypátrat.
Stavební práce začaly letos v březnu. "Do srpna 2022 tak bude opraveno 24 kaplí – tedy všechny, kromě Kalvárie. Kapličky budou opravovány postupně a v době stavebních prací nebudou jednotlivé objekty přístupné veřejnosti," upozorňuje Štěpán Šrubař.
"Budou se opravovat krovy, měnit střešní krytina, opravovat nebo restaurovat vnější a vnitřní omítky, okna, dveře a podlahy. U některých objektů bude provedena injektáž proti zemní vlhkosti nebo drenáž kolem obvodových zdí. Mnoho práce čeká také restaurátory – dojde k odborné obnově nástěnných maleb, kamenných prvků, ostění, kamenných soch, ozdobných prvků na střechách, dřevěných plůtků a kovových mříží. V rámci oprav budou do kapliček navráceny také kopie původních soch, jejichž originály byly kvůli krádežím již před mnoha lety uloženy v ambitu kostela Svatého Ducha," popisuje chystané práce Jakub Václav Zentner.
Celková cena za stavební práce obnovy římovské pašijové cesty bude asi 19 milionů korun. Z toho bude asi 18 milionů získáno z dotace programu IROP. Zbytek peněz poskytnou ze svých rozpočtů římovská farnost a Biskupství českobudějovické. Výběrové řízení, kterého se zúčastnilo sedm zájemců, vyhrálo sdružení firem VIDOX s.r.o. a Památky CB s.r.o. Opravu projektoval Ing. Tomáš Fuit a restaurátorské záměry připravili Luděk Červenka, Pavel Hanč, MgA. Mgr. Lukáš Hosnedl a Mgr. Hanuš Joža. Projekt řídí Ing. František Mrosko, vedoucí stavebního oddělení Biskupství českobudějovického.
"Poutní místo Římov má dnes potenciál stát se centrem duchovní obnovy a střediskem. Od roku 2019 je Římov centrem komunity Kněžského bratrstva sv. Petra. Kněží Bratrstva sv. Pera usilují již nyní o co nejširší zpřístupnění poutního areálu, které má být v budoucnu otevřeno jak věřícím, kteří přicházejí čerpat duchovní posilu ze svátostí, tak také všem hledajícím, které může oslovit krása křesťanského umění ladně skloubená s přírodou," říká Jakub Václav Zentner. "Těžištěm pastorace je modlitba a slavení liturgie, která, stejně jako krása umění, může přivádět k úžasu nad Boží slávou a k oslavě Boží. Z toho pak přirozeně plyne touha nenechat si tuto krásu pro sebe, ale sdílet ji s druhými a tím spolupracovat na misijním poslání Církve," dodává Jakub Václav Zentner s tím, že tak se i v Římově může naplnit heslo Jezuitů, zakladatelů poutního místa: „Omnia ad maiorem Dei gloriam – Vše k větší slávě Boží.“