Kliknutím zvětšíteNa jihu Čech není setkání s tímto hadem výjimečné, v naší přírodě je doma hlavně na Šumavě, ale vyskytuje se napříč krajem. I když je plachá, raději volí ústup, občas obranný hadí útok zaznamená i operační středisko Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje (ZZS Jčk) a k zásahu vyjíždí sanitní vůz.
S případy, kdy si lidé uštknutí zmijí volají první pomoc, se jihočeští záchranáři podle mluvčí ZZS JčK Petry Kafkové setkávají ojediněle. „V letošním roce jsme zatím měli pouze jednoho pacienta uštknutého zmijí, loni jich ale bylo osm a v roce 2019 sedm. V ani jednom z uvedených případů se nejednalo o bezprostřední ohrožení na životě, pouze u dvou pacientů – seniorů šlo o vážnější zdravotní potíže,“ popsala Kafková.
Nejčastěji se s uštknutými lidmi setkali zdravotníci z oblastního střediska Prachatice, dále pak z Jindřichova Hradce a Českého Krumlova.
Jed někdy nepoužije
Dospělá zmije obecná při tzv. obranném kousnutí vpraví jed do těla člověka pouze v polovině případů. „Ne vždy se jedná o plnou dávku. I kdyby se však o plnou dávku jednalo, jde o dvou třetinové množství toxinu potřebného k život ohrožující otravě u zdravého dospělého člověka,“ upřesnila mluvčí záchranářů. V jednom uštknutí zmije je obsaženo asi 10 miligramu toxinu, přičemž smrtelná dávka je 15 mg toxinu.
Odborná literatura uvádí, že nejohroženějšími skupinami jsou děti, senioři a celkově oslabení jedinci. „Množství použitého jedu závisí na více faktorech: stáří hada, velikosti, množství jedu v jedové žláze před uštknutím, přesnosti zasažení, do kůže totiž nemusí proniknout oba zuby, místo uštknutí, a podobně,“ vysvětlila Petra Kafková.
Ohroženi jsou zejména turisté vypravující se do přírody, nejčastěji na jedovatého hada omylem šlápnou. Počty uštknutí mají v posledních letech vzrůstající charakter díky horkému a suchému počasí, se totiž zmije lépe množí. Toxické informační středisko od ledna letošního roku na území ČR zaznamenalo již 30 případů, to je o třetinu více než loni. V posledních letech na uštknutí zmijí ani nikdo nezemřel.
Nebezpečí hrozí i domácím mazlíčkům na procházce, kdy si majitel nemusí uštknutí vůbec všimnout. Kousnutí zmije může být toxické pro malá plemena a štěňata, proto je vhodné ihned kontaktovat veterináře, aby zvíře ošetřil a udělal krevní testy.
BOXY: Petra Kafková ze záchranky pro čtenáře Deníku připravila i znaky uštknutí u člověka, první pomoc po kousnutí a rady, co nikdy nedělat:
Znaky provázející uštknutí zmijí obecnou
• ihned po uštknutí se projeví bolest v místě uštknutí
• drobné ranky po kousnutí, mohou mírně krvácet
• během několika minut zpravidla následuje lokální otok, v těžších případech dochází i k otoku trupu, který je doprovázen bolestí a pocitem lokálního napětí, otok dosahuje maxima zhruba 48 hodin po uštknutí
• později nastoupí zduření regionálních mízních uzlin
• několik minut po uštknutí se může objevit nadměrné pocení, zvracení, bolesti břicha, průjem
• výše uvedené celkové příznaky mohou přetrvat i 48 hodin po uštknutí
• mezi nejzávažnější projevy patří výrazný pokles krevního tlaku, kolaps, porucha vědomí a otok celého těla
První pomoc
• smyslem první pomoci je zpomalit vstřebávání jedu
• klid, minimální pohyb postiženého
• sundat stahující předměty
• dezinfekce a sterilní krytí rány, chlazení rány
• postižené místo umístit pod úroveň srdce (např. nechat poraněnou končetinu volně viset z lůžka či nosítek), končetinu je vhodné znehybnit (dát do dlahy)
• zajistit transport uštknutého do zdravotnického zařízení - pokud možno s minimem jeho vlastního pohybu
Co nikdy nedělat
• nezaškrcovat
• neodsávat jed
• netřít, nemasírovat, či dokonce nevypalovat ránu
• nevyřezávat tkáň, ani ránu nerozřezávat
• nepodávat alkohol nebo kofein
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
