Obec bude mít další unikát. Až do nedávna byla v kempu u Otavy k vidění jedinečná replika vorové tabule. V sobotu začala vznikat nová, která zaujme její místo.

Za ojedinělou záležitost to považuje i předseda Vltavanu Purkarec Michal Bárta. Právě pod rukama členů tohoto spolku vorová tabule vzniká. „Tady už jsme jednu stavěli před osmi lety. Jinak je to výjimečná záležitost. Dělali jsme například vor pro seriál Cirkus Humberto," zmínil se.

Replika vorové tabule ale
v sobotu nevznikla. To potvrdil starosta Střelských Hoštic Luboš Krupka. „Jeho dokončení plánujeme na sobotu 31. května," vysvětlil. Vor by podle Michala Bárty měl zůstat v kempu. „Pokud by vor byl ve vodě, musel by se každý rok dělat znovu, nebo se složitě tahal ven," poznamenal.

Vltava a její přítoky bývaly kdysi pro voroplavbu ideální. Přesto je míst, která ji připomínají, poskrovnu. V tom je jedinečný nejen právě stavěný vor, ale střelskohoštické Muzeum řeky Otavy a voroplavby.

S kládami na výrobu voru pomáhali i dobrovolní hasiči

Purkarečtí dělali v sobotu 10. května v místním kempu přípravné práce pro stavbu vorové tabule. Jak uvedl předseda spolku Vltavan Purkarec Michal Bárta, šlo například o to, co bylo potřeba udělat motorovými pilami. „Na jedenatřicátého si pak necháme jen, co budeme muset udělat už ručně," dodal.

S přípravou voru pomáhali i místní dobrovolní hasiči. Více o tom řekl jednatel sboru Josef Šíp. „Dopředu jsme klády zbavili kůry. V sobotu jsme pak pomáhali s jejich navalováním na místo, kde se pak budou svazovat do voru. Byly pěkně těžké," zmínil se.

Stromy na stavbu voru poskytla obec. Šlo o smrky a dělalo se ze syrového dřeva. Podle Michala Bárty se sice bude jednat o jedinou vorovou tabuli, ale její vzhled bude přizpůsobený tak, aby vypadala jako celý vor.

Malý pohled do historie voroplavby

– Voroplavba byla v plném rozkvětu už ve 14. století.
– Vltava se svými pěti velkými přítoky – Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou – měla pro voroplavbu všechny předpoklady. V blízkosti bylo bohatství lesů s kvalitním dřevem. Na dolním toku leží Praha, sídliště obydlené již od dávných dob a s živým obchodem. Všechny tyto řeky protékají mírnými údolími s vhodnými příjezdy a místy k zakládání vazišť a s řadou přístavů.
– Vory sloužily nejen k dopravě dřeva, ale například i soli, medu, kamene, písku, tuhy, skleněných výrobků z Vimperka a dalšího zboží.
– Pohromou pro voroplavbu byla až první světová válka – většina plavců musela narukovat, těžba dřeva poklesla a nebyl o ně ani dostatečný zájem. Po válce již nenabyla toho významu, jaký měla dříve.
– Další problémy přinesly stavby přehrad…

Vltavan Purkarec

– Je jedním ze čtyř stejnojmenných spolků. Patří k nim dále Vltavan Praha (založen 1871), Vltavan Davle (1897) a Vltavan Štěchovice (1898).
– Založen byl v roce 1902 jako spolek vzájemně se podporujícími lesními dělníky, plavci, rybáři a pobřežními při úmrtí, úrazech a nemoci.
– V současnosti spočívá jeho smysl především v připomínání někdejší tradice voroplavby.
– Členové spolku stavěli v roce 1987 vorový pramen pro natáčení seriálu Cirkus Humberto. V roce 2000 další pramen pro Prahu pro projekt Město na řece.
– Ve Střelských Hošticích stavěli vorovou tabuli už před osmi lety při příležitosti otevření Muzea řeky Otavy a voroplavby.

Muzeum řeky Otavy a voroplavby

– Muzeum v přízemní jižního křídla zámku ve Střelských Hošticích bylo slavnostně otevřeno v květnu 2006.
– Plavení dřeva na Otavě připomíná devítimetrová maketa celého pramene svázaného z pěti vorových tabulí. Zhotovil ji Václav Kříž z Vorařského spolku Vltavan Purkarec.