V sobotu 10. února od 14 proběhne tematické odpoledne v Rytířském sále strakonického hradu, kde se nejen vrátíme k historické události. Cílem je všimnout si toho, jak dobrý život může i po letech povzbuzovat a proměňovat společnost, ale i jak můžeme v dnešním světě zažívat zázraky a vnímat modlitbu a přímluvu za sebe i druhé lidi. Prof. Jan Royt na základě kulturního otisku úcty ke sv. Janu Nepomuckému ukáže, jak kolem nás zůstává připomínky sv. Jana Nepomuckého. Mons Michael Slavík promluví o významu tehdejší události do dnešních dnů. Odpoledne uzavře v 17:30 děkovná bohoslužba v kostele sv. Markéty. Hlavním celebrantem a kazatelem bude pomocný českobudějovický biskup Mons. Pavel Posád.

V předvečer výročí, tedy 21. února 2018, se uskuteční v 17:30 v kostele sv. Markéty ve Strakonicích přednáška o významu strakonického zázraku a osobnosti sv. Jana Nepomuckého. Cílem bude všimnout si, že tento světec se těší velkému věhlasu – možná více v zahraničí, než ve své domovině.

Dne 22. února 1718 cestou přes lávku dívce podklouzly nohy a spadla do náhonu Pětikolského mlýna. Zoufalá matka Klára se modlila za záchranu dcery a prosila o přímluvu Jana Nepomuckého, který v té době ještě nebyl svatořečený. Asi po půlhodině hledání byl přizván stárek Antonín Mařena. S několik muži museli pohnout zaseklým mlýnským kolem. Když se jim podařilo Rozálii vytáhnout z vody, neměla žádné zjevné pohmožděniny, ačkoliv v minulosti kolo rozdrtilo i urostlé chasníky. Racionální nemožnost záchrany ve svědectví potvrzoval i stárek znalý technických parametrů kol a hloubky náhonu. Hloubka cca 60 cm, mezi lopatkami kola o průměru 3,5 m a výdutí náhonu zůstávala úžina na 2 až3 prsty, průtok byl velký.

Dítě bylo uloženo do peřin a po nějaké době vykuckalo značně vody a se zvoláním: „Maminko!“ se vrátilo k životu. Dále vypovědělo, že se jí nemohlo nic stát, protože viděla Jana Nepomuckého, který ji ubezpečil: „Neboj se, ty se neutopíš!“ Na dotaz matky, jak vypadal, dívka řekla: „Právě tak, jako na našem mostě; měl v jedné ruce kříž, v druhé palmu a na hlavě biret. Jenže socha na mostě jest dřevěná, zde však se mně objevil živý“.

To vše se odehrálo před svědky. Celá událost byla vyšetřena a posuzována komisí římské Kongregace posvátných obřadů. Důvodem bylo prošetření, zda je možné událost uznat jako zázrak, který by byl podkladem pro svatořečení sv. Jana Nepomuckého. Po vyslechnutí svědků a zaprotokolování výpovědí byla tato událost posouzena jako hodnověrná a uznána jako podklad ke kanonizaci.

Na Pětikolském mlýně byla umístěna na paměť toho, co se zde stalo. Po jeho zbourání byla pořízena kopie, která je umístěna v kostele sv. Markéty ve Strakonicích. Zde nalezneme i obraz, který zázrak připomíná.

Jan Nepomucký žil ve 14. století, pocházel z Pomuka (dnešní Nepomuk). Po studiích se stal knězem a postupně generálním vikářem. Pro obhajobu svobody a nezávislosti církve na královské moci byl za vlády Václava IV. umučen a vhozen do Vltavy. Úcta k němu se šířila v českých zemích, ale po svatořečení v r. 1729 také na území střední Evropy a na mnoha místech světa, zvlášť v Latinské Americe.

Roman Dvořák, římskokatolický farář Strakonice