Za druhé světové války byl u obce v místě Opavské chaty zajatecký tábor. Do roku 1945 byla obec čistě německou, po válce následovalo vysídlení. Po roce 1945 byl Rejvíz dosídlen mimo jiné slovenskými migranty z Rumunska a Řeky, kteří se uchýlili do Československa v důsledku občanské války. Od 50. let nahradil cestovní ruch definitivně nevýnosné zemědělství jako hlavní aktivita v obci.

V Rejvízu je několik domů s dochovanou lidovou architekturou z 19. století. Od roku 2004 je Rejvíz vesnickou památkovou rezervací.
Pro své rašelinné ekosystémy se všemi druhy rostlin a živočichů na ně vázanými je oblast Rejvízu od roku 1955 národní přírodní rezervací. Prochází jí naučná stezka Rejvíz – Mechové jezírko po chodníku z klád. Jejím centrem je Velké mechové jezírko. Necelý kilometr jižně od osady Rejvíz se v severovýchodní části rezervace nachází Malé mechové jezírko, které je zcela zarostlé a není veřejnosti přístupné.
Rašeliniště vzniklo v době ústupu doby ledové asi před šesti až sedmi tisíci lety.

Z flóry tu uvidíte především nižší borovice blatka nebo všudypřítomný mech rašeliník, roste tu i masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá.
Ze savců se tu můžete seznámit například s netopýrem severním, z ptáků s datlem černým, sýcem rousným, chřástalem polním i čápem černým. Z nižších živočichů je zajímavý výskyt arktického druhu šídla rašelinného a mnoha druhů pavouků.