Jihočeška Milena, která si říká na sociálních sítích Mili – CZ Truck, jezdí s kamionem Volvo FH 500 českobudějovické společnosti Corax, vnitrostátní dopravu a o světě ženy za kulatou lopatou bloguje. Prozatím jí sleduje kolem šesti tisíc lidí. Pro čtenáře Deníku přiblížila svůj příběh, jak se dostala za volant kamionu a popsala třeba i jak se na cestách stravuje. Velkou podporu v životě i práci našla ve svém příteli Petrovi, který je také kamioňák.

K netradičnímu zaměstnání ji přivedl právě přítel. „Jezdí dlouhá léta, a tak když jsem s ním začala chodit, pronikla jsem také více do komunity kamioňáků. Párkrát jsem s ním samozřejmě i jela a zalíbilo se mi to,“ přiblížila. Svému zaměstnavateli je vděčná, že jí umožnil začít s touto profesí. "I přes to, že jsem byla úplný nováček bez praxe, mi dali šanci, a toho si vážím," uvedla Milena.

Potřebovala změnu

Nakonec se rozhodla změnit profesi. „Původně jsem pracovala v sociálně terapeutické dílně pro mentálně a tělesně postižené lidi, vedla jsem tam výtvarnou výchovu a jiné pracovní činnosti. Šlo o psychicky náročnou práci a už jsem možná i potřebovala změnu,“ vysvětlila Mili.

Osmatřicetiletý Václav Sýkora je strážným andělem kamioňáků už 12. rokem. Svou práci považuje za koníček a každé náročné vyprošťovaní nadměrných automobilů je pro něj výzvou.
Venda Sýkora s Burákem zachraňuje už 12 let nejen kamioňáky v nesnázích

Poměrně spontánně se tak rozhodla, že půjde řídit kamion a přihlásila se do autoškoly. „Se začátky mi pomáhal přítel, dokonce mi půjčil kamion na letišti, kde jsem si poprvé zkusila, jaké to je sedět za volantem takového kolosu. Prvotní informace co jak funguje mi předal právě on. Potom jsem si byla jistější i v autoškole, která velmi brzo následovala,“ popisovala.

Zasvětil ji partner

Dobrého řidiče podle ní formuje ale stejně až praxe a odježděné kilometry. „Nedá se to pochytat a naučit všechno hned. Je toho pro nováčka poměrně hodně. A naráz nejde ani vše předat, i když se přítel moc snažil. Jsem mu za to moc vděčná, naučil mě toho opravdu hodně. Hlavně se mnou trénoval, pro mě na začátku dost těžkou disciplínu, a to couvání. Byl trpělivý a laskavý, což mi hodně pomáhalo. Je to nejen skvělý partner, ale i ten nejlepší kolega,‘‘ vypráví s úsměvem Mili.

Dobrou průpravou jí ale byla i třeboňská autoškola Martínek. „Měla jsem výborného učitele. Pan Martínek svým lidským a přátelským přístupem dokázal hodně naučit. Jeho humor upozadil pocity, že se vlastně člověk hrozně bojí. Jeho pochvala mě vždycky hnala dopředu a motivovala mě učit se a být příště zase lepší. Cenné informace získané v učebně i jízdy v terénu byly perfektní a často si na jeho rady vzpomenu i teď, když už jsem profesionální řidička," uvedla sympatická brunetka.

Svého rozhodnutí nelituje. „Mám totiž ráda výzvy, zvláštní věci, trnitější cesty, jen tak se nevzdávám a ráda překonávám překážky,“ konstatovala, proč si vybrala truck.

Z vyprošťování kamionu z mostu přes Mži i osady Ústí na Tachovsku.
Kuriózní nehody na jihu Čech: Podívejte se, co se na silnicích může stát

Všechno je o lidech a lidé jsou různí

V rybníčku řidičů je někdy těžké zapadnout. „Existuje plno mužů, kteří mají spoustu předsudků, dávají nálepky a nechtějí přijmout to, že holka jako já může dělat stejnou práci jako oni. Přitom já se s nimi nesrovnávám. Myslím si, že žena nikdy nebude fyzickými silami na úrovni muže. Tedy alespoň já ne," konstatovala Mili.

Najdou se i tací, kteří na ženu v kamionu pohlíží, jako na sexuální objekt. ‚,Ale ať to nezní nějak negativně, nejsou všichni stejní. Mám mezi řidiči spoustu známých, kteří jsou super, pomůžou, poradí, zasmějeme se a práce jde pak hned lépe od ruky. Takové kolegy potkávám na svých cestách moc ráda," zdůraznila.

Sněhová kalamita na Táborsku působila problémy na silnicích. Každoročně mají problémy řidiči nákladních vozů směřující na Choustník do výšky 548 metrů nad mořem.
Řidič kamionu těžký chleba má. Když sněží, ještě se to násobí

Spojila práci a zábavu

Ráda fotí a natáčí, a tak to spojila a sdílí truckerská témata na svém facebooku. "Pro spoustu lidí je to zajímavé a neobvyklé povolání pro ženu, a tak je pro ně zábavné sledovat moje příspěvky. Využívám k tvorbě přestávky, ráda se projdu kolem kamionu i do přírody a vždy něco připravím na svůj blog,“ naznačila.

Jejím cílem je na svých sítích vyvolat diskusi a kolegiální rozhovory. „Všichni jsme na jedné lodi, měli bychom být k sobě hlavně přátelští, umět si poradit a vyměnit si zkušenosti. Dost často se sama ptám zkušenějších na jejich rady a tipy k různým tématům. Přece jen, stále se mám co učit a co se dozvědět. Dělá mi radost interakce mezi různými věkovými kategoriemi, začátečníky i chlapy se statisíci najetými kilometry a tak se snažím toto chování iniciovat právě i na svém blogu,‘‘ podotkla.

Zamilovala si řízení

Musí umět nakládat i skládat materiál, který vozí. Řízení má ale radši než tuto manuální činnost. „Je pro mne fyzicky náročné skládat a nakládat tak velký návěs. Raději mám řízení, to mě na téhle práci baví opravdu moc,‘‘ porovnala

Podle přítele Petra miluje nejen auta, ale i motorky. „Byť je to nádherná žena, měla být asi chlap. Jezdí na různých motorkách, kočíruje i mého harleye. Nemá problém s různými auty, má na to prostě talent,“ zhodnotil.

Na Tachovsku uvízl kamion na lávce v lese.
VIDEO: Kamion, který uvízl na lávce pro pěší na Tachovsku, je z Budějovicka

Často se dokáže zasmát i sama sobě. O vtipné příhody není nouze. „Co si budeme povídat, většinou jde o nějakou mou drobnou chybu, které se člověk pak nakonec zasměje,“ naznačila.

Tato práce občas přinese i nenadálé situace, nedávný zážitek měla s poruchou auta. „Vyjela jsem ráno s nákladem, ujela deset kilometrů a Kamil mi začal mi stávkovat na světelné křižovatce v Budějovicích. Nepodařilo se ho přemluvit k další spolupráci, tak pro mě nakonec poslali odtahovku. Někdy prostě nejdou věci tak, jak si je člověk naplánuje a musí se hledat náhradní řešení, i taková je práce řidiče," doplnila příhodu.

"Vtipné situace nastávají také, když mi lidé na firmách nevěří, že jsem s tím kamionem přijela já a hledají řidiče," smála se.

Pestrý a chutný jídelníček

Velkým tématem je podle ní i stravování na cestách. Mili a Petr si připravují jídlo doma. „V trendu je nyní fitness a s ním i zdravé stravování. I kamioňáci už se o sebe v tomto směru chtějí více starat. Cvičí ve svých kamionech a snaží se lépe jíst. Zažité polévky z pytlíku, bagety na pumpě a různé rychlovky, se v současnosti snaží řidiči, kteří dbají o své tělo, už upozadit,“ poznamenala.

„My to s přítelem řešíme tak, že krabičkujeme. Každý den si doma chystáme jídlo na druhý den, to je výhoda vnitrostátní dopravy a toho, že se vracíme domů,“ vysvětlila Mili.

Připravují si sebou snídani, dvě svačiny i oběd. Oblíbili si tortilly na různé způsoby. „Zapékáme si je, například se šunkou a sýrem, rajčaty a mozzarellou, kuřecím masem, mexickou směsí, mletým masem s fazolkami a podobně. Dají se jíst teplé i studené. Jídlo si ohříváme většinou na firmách, nevozíme vařič nebo mikrovlnku a ne vždy je ta možnost, takže podle toho trochu volíme i druhy jídel,“ popsala.

Řidič kamionu jel podle navigace, ale narazil do domu ve Vlachově Březí.
VIDEO: Málem zboural dva domy, do ulice ho navedla navigace

Častou volbou jsou třeba i těstoviny na různé způsoby, maso, sladká ale odlehčená jídla, zapečené brambory, ovesné kaše s jogurtem a ořechy. „Dobré jsou také vaječné variace, omelety, vozíme si s sebou hodně ovoce a zeleniny. Přes léto jsme si s oblibou připravovali i smoothie,“ zmínila.

Jděte za svým snem

Holkám, které by chtěly také řídit velké automobily, by vzkázala, ať se nenechají odradit. „Nenechte se zviklat okolními vlivy, ani když vám budou lidé kolem říkat, že to je těžké a nereálné, nebo že se na takovou profesi nehodíte. Jděte za svým snem po hlavě, seberte odvahu, a udělejte krok vpřed, za zkoušku nic nedáte,“ apeluje.

„Nelekněte se, když to bude někdy těžké a budete to chtít vzdát. Nesmíte se tím pocitem nechat porazit. Ono se to nakonec usadí a začne být dobře, věřte mi.‘‘

A kdyby ne, vždy vede cesta zpět. „Když to nenaplní vaše představy a očekávání, můžete říci, že jste to alespoň zkusily. Nejhorší je litovat svých nenaplněných tužeb. A když člověk hodně chce, tak nakonec všechno dokáže,“ uzavřela Milena Simrová.