Jako přikovaní tehdy u obrazovek seděli obyvatelé Českého Krumlova. Scéna, kdy Gabriela Vránová v roli kořenářky nabízí Marku Taclíkovi alias pobočníkovi kouzelný prášek, jímž Jiří Dvořák (poručík) okouzlí krásnou Annu, se totiž natáčela právě v jejich městě. Tady také padla poslední klapka celého natáčení

Kulisou se filmařům stala ulice Parkán. Na trhu, který tady vyrostl pod zručnýma rukama architekta a techniků, si davy lidí vybíraly z pestré nabídky zboží. Mezi nimi byl i pobočník šviháckého poručíka, který však netoužil po proutěném zboží nebo pamlscích. Sháněl již zmíněný kouzelný prášek, jímž by jeho pán změnil vzhled i vlastnosti Anny, krásné mlynářovy dcery.

Kde se ještě natáčelo? Kromě Helfenburku a Českého Krumlova filmový štáb vyrazil také k Čertově jezeru na Šumavu, na barokní mlýn Sterzmühle u Hartmanic, k Prášilům, do skanzenu Veselý Kopec nebo na hrad Švihov. Jednotlivé záběry najdete na webu filmovamista.cz. 

Sám režisér Jiří Strach pohádku při natáčecí pauze v jedné z křivolakých krumlovských uliček charakterizoval jako příběh o lásce. „Měl by sdělovat hlavně to, že o lásku se vyplatí bojovat i za velmi nepříznivých okolností,“ řekl Jiří Strach.

A proč si filmaři vybrali k natáčení pohádky, jež podle postřehů některých diváků vznikala také na zřícenině hradu Helfenburk u Bavorova, právě Český Krumlov?  „Rozhlédněte se kolem a poznáte, že Krumlov je jeden obrovský ateliér. Není potřeba tu nic přestavovat, pouze televizní antény na domech elektronicky vymažeme,“ uvedl Jiří Strach. Ne na všechno, co se filmařům nehodilo v krumlovském Parkánu do záběru, ovšem šli s digitálními kouzly.

Své o tom ví také Anna Štindlová, která dříve bydlela v domě, před nímž vyrostla filmová tržnice. „V srpnu 2007 jsem se sice stěhovala pryč a natáčení se odehrávalo až v září, ale ještě předtím, než jsem z Parkánu odešla, u mě zazvonili filmaři s tím, abych z domu sundala to, co by jim v pohádce mohlo překážet. Tedy například poštovní schránku anebo vývěsku, v níž jsem měla reklamu na svůj penzion,“ vyprávěla Anna Štindlová. Ta ostatně za zhruba padesát let, po která v Parkánu bydlela, nasbírala různých zážitků s filmaři bezpočet.

close Gabriela Vránová ztvárnila v pohádce Tři životy malou, ale důležitou roli. info Zdroj: Archiv Deníku zoom_in Gabriela Vránová ztvárnila v pohádce Tři životy malou, ale důležitou roli.

„Nikdy nezapomenu na to, jak jsme s manželem, když ještě žil, leželi jednou v neděli v osm ráno v posteli, když nám někdo zvenku začal zatloukat okna u domu. Vyběhli jsme ven a byli to filmaři. Okna nám zabednili i přesto, že se nás předtím vůbec nikdo nezeptal, jestli vůbec smějí,“ popsala Anna Štindlová. Za to, že na její dům často mířily kamery a při cestě z bytu se musela vyhýbat desítkám metrů kabelů, prý ale kromě slov díků žádnou odměnu často ani neviděla. „Když člověk nebyl drzý a o nějaké peníze si vyloženě neřekl, nikdo vám nedal ani korunu. Přitom s natáčením, kterých jsem v Parkánu zažila už hodně, byla vždy spojena nějaká omezení. Někdy mi filmaři chodili přes dům, jindy ode mě zase čerpali elektřinu,“ doplnila Anna Štindlová.

Gabriela Vránová měla Krumlov ráda

Malá, ale velmi důležitá. Tak hodnotila svou roli v pohádce Tři životy jedna z nejvýraznějších osobností českého filmu herečka Gabriela Vránová, která zemřela v roce 2018. V době natáčení se svěřila, že Český Krumlov a jeho okolí důvěrně zná. „Město je navíc srdcovou záležitostí mého syna režiséra Ondřeje Kepky, který mu věnoval nespočet filmových záběrů profesních i rodinných. Myslím, že jeden díl jeho televizního seriálu, který nedávno vyšel na DVD – Ondřejova filmová škola – je věnován právě Krumlovu. Jeho filmové procházky vaším magickým městem jsou skvosty naší domácí filmotéky,“ dodala herečka, která filmovala i nedaleko od Krumlova ve mlýně režiséra Václava Kršky. Před padesáti lety tam natáčela svůj první film Kde řeky mají slunce. Krásný film, krásné vzpomínky, krásná role…

„Vždycky jsem se ráda dívala na Český Krumlov z terasy kavárny u kouzelného krumlovského divadla, když jsem tam hrála se svým Divadlem na Vinohradech nebo se Studiem Dva,“ svěřila se známá herečka. „Shlížela jsem hlavně na Vltavu, která plyne jako čas pod mostem stejně jako Seina v Apollinairově básni – pod mostem Mirabeau.“

close Režisér Jiří Strach (s čepicí na hlavě) při natáčení pohádky Tři životy v českokrumlovské ulici Parkán. info Zdroj: Deník/ Martin Tröster zoom_in Režisér Jiří Strach (s čepicí na hlavě) při natáčení pohádky Tři životy v českokrumlovské ulici Parkán.