Myslíte si, že je bezva být v létě chvíli u ledu? Vedoucí strakonického zimního stadionu Stanislav Sedláček vzkazuje, že není o co stát. „Na chvilku je to příjemné, ale nakonec nás tu všechny pak bolí v krku," podotkl.
Od včerejška se na zimním stadionu bruslí. Led má asi dva centimetry. „Protože je ale strakonická ledová plocha jednou z nejstarších u nás, místy má led tak pět až šest centimetrů," říká Stanislav Sedláček, který tu pracuje od roku 1992. „Prošel jsem si snad všemi funkcemi. Nejprve jsem byl strojník, pak ledař,… Od roku 1994 nebo 1995 jsem vedoucí," shrnul.
Teplé počasí prý ledu dvakrát nepomáhá, ale dá se to zvládnout. „Drobet horko znát je, ale není to tak kritické, aby se led nedal namrazit," dodal Stanislav Sedláček s tím, že pár dní trvá, než je led hotový. „Můžeme ho udělat za dva, za tři dny, ale pak je to velký šok pro beton i pro techniku. Zpravidla ho tedy vyrábíme tak čtyři dny," zmínil se.
Než se ale k výrobě ledu pracovníci zimního stadionu dostanou, musí dát plochu dohromady. „Celé čtyři měsíce, kdy led není, čistíme a natíráme mantinely. Plochu také musíme zamést a zbavit nečistot. V případě, že bychom to neudělali, při stříkání vody by šly nahoru a tupily by brusle. Podepsaly by se i na kvalitě ledu," popsal.
Čáry a body vhazování jsou nakreslené na betonové ploše. Někdy ale musí pracovníci zimního stadionu zasáhnout. „Když jsou hůře vidět, led se vyřeže a značení se dá do něj," dodal.
Led pak udržují podle soutěží a zájmu, většinou do konce března.

Odpoledne vám prozradíme, jak zvládají horko kuchařka, řidička MHD, zmrzlinář a plavčice. A nebo si to už teď můžete přečíst v dnešním vydání.