Typickou staročeskou koledu budou moci zájemci vidět v sobotu 18. února například v Soběnově na Českokrumlovsku. Tam koledníci ve vysokých růžičkových kloboucích požádají starostu o povolení ke koledě a na voze taženém koňmi se vydají do okolních osad. Úplnou tečku tam udělá až takzvané střílení Masopustu o masopustním úterý.

Tradiční pestrobarevné procesí maškar, doprovázené divadelníky a muzikanty, projde také Jindřichovým Hradcem. Průvod se tam vydá na cestu v neděli 19. února. Masopustní průvod se dostane až na Masarykovo náměstí, kde se odehraje krátké představení. Poté přejde na náměstí Míru, kde program vyvrcholí „pochováním basy“.

V sobotu 18. února vyjde masopustní průvod také ve Skalici na Táborsku, Bušanovicích na Prachaticku či Radomyšli na Strakonicku. O týden dříve, tedy v sobotu 11. února například ve Skalách na Písecku a také ve Strážkovicích na Českobudějovicku.

Masopust

Začíná 6. ledna svátkem Tří králů a vrcholí o masopustním pondělí a úterý čtyřicet dní před svátky velikonočními. Tehdy chodí vesnicemi masopustní průvod masek, který končí masopustní zábavou. Posledním dnem tohoto období je Škaredá neboli Popeleční středa, začátek půstu. Masopustní dny tedy trvají až do doby, kdy končí nadvláda zimy a jaro je za dveřmi.

Název Popeleční středa je od takzvaného udílení popelce. Popelec je popel ze starých ratolestí jehněd, posvěcený na květnou neděli předešlého roku.

Počátky masopustu a masopustních obchůzek je třeba hledat v předkřesťanském kultu zimního slunovratu. Původně šlo o pohanské svátky – antické slavnosti, takzvané saturnálie, což je jeden z nejvýznamnějších a nejradostnějších svátků římského náboženství slavený na zimní slunovrat k poctě Saturnově. Karneval tedy souvisí patrně s předkřesťanskými oslavami obnovy přírody na začátku jara.

Přirozený běh někdejšího hospodářského roku vymezil masopustu úkol řádně se nasytit a užít si dostatku před obdobím, které do spíží nepřinese zásoby jídla z nové úrody ani z chovu a které potrvá více než měsíc až do jarního probouzení přírody, do Velikonoc.

Jak toto období přišlo ke svému pojmenování

Slovo karneval pochází z románských jazyků a vzniklo, podle jednoho z pramenů, spojením slov carne (maso) a vale (odejít). Slovo, které vznikne spojením těchto částí, pak vystihuje situaci, kdy bylo snědeno maso z poraženého prasete – maso není. A odtud je k masopustu už velice blízko.

Jak se počítá datum Velikonoc, Škaredé středy a masopustu?

V kalendáři se vyhledá, kdy je měsíc v úplňku poprvé po prvním jarním dnu (21. březen). Velikonoce pak ten rok začínají v pátek po takto vypočteném prvním jarním úplňku. Datum Popeleční středy se vypočte takto: od pondělí toho týdne, ve kterém jsou Velikonoce, odečteme čtyřicet dní a máme datum Popeleční středy. Masopust potom trvá ode dne svátku Tří králů (6. ledna) až do úterý, které předchází Popeleční středě.

V roce 2012 připadá termín masopustního úterý na 21. února.

Vedle medvěda, kobyly, šaška či doktora se v průvodu objevují i masky sportovců nebo věcí

Patří do masopustního průvodu i moderní masky, nebo jen ty tradiční? Nejen na to jsme se zeptali etnografky Ireny Novotné.

Jaké masky se objevují v masopustních průvodech?

Zastoupení masek v průvodech se postupem doby mění. Najdete tu jednak masky tradiční jako medvěd, kobyla, židi, šašci, nevěsta se ženichem, doktoři, ale i masky novodobé – postavy z filmů, sportovní či politické osobnosti, nebo i věci – jako mobil a podobně. Tam, kde masopust obnovili po mnohaleté přestávce, nejsou někdy tak spjati s tradicí a často se tu více vyskytují masky novodobé.

Jaká je jejich symbolika?

Jednotlivé druhy masek se dostaly do masopustních průvodů v různém období. Jen některé něco symbolizují. Medvědu se přisuzoval blahonosný a plodnostní význam. Dokonce byl zvyk, že medvěd chodil buď v kůži nebo se oplétal hrachovinou či slámou. Hospodyně si ji z něj trhaly a dávaly ji do hnízd, aby husy a kvočny dobře seděly na vejcích. Někde jsou hlavními maskami průvodu nevěsta a ženich. Další masky jsou jakousi parafrází svatebního průvodu. Některé masky reprezentují samy sebe. Spíše je zajímavé, odkud se vzaly. Například maska doktora a šaška přišla z italské komedie dell´ arte, která si uchovala nejpevnější sepětí s karnevalem.

Patří do masopustních průvodů i filmové postavy a podobně?

Na to se názor odborníků liší. Jedni tvrdí, že ano, druzí, že to není stylové a narušuje to tradiční charakter průvodu. Já osobně si myslím, že tam patří. Masopust je jakýsi živý organizmus, který vstřebává různé vlivy. Takže nevidím problém, když za maskou kobyly jde třeba maska počítače či Usámy bin Ládina. Naopak to může ukazovat, co pro lidi je v dané době důležité. I já ale ráda vidím, když se v průvodech objevují také masky tradiční – tam vidím kontinuitu s životem našich předků.