Už čtyři roky tančí v České republice 21letá Italka Rosa Maria Pace. Po studiích v Německu přišla do Prahy do souboru Bohemia Balet, kde ji oslovil nynější šéf baletu Jihočeského divadla Lukáš Slavický. „Promluvil se mnou. Líbil se mu můj styl a pozval mě na konkurz,“ vzpomíná baletka, jak v Jihočeském divadle získala práci. „Věděla jsem, že dostanu příležitost, že se budu moci rozvíjet, protože o mě měl opravdu zájem. Jsem moc ráda, že tu jsem,“ dodává.

To 26letý István Varga přijel do Čech z Maďarska. „Hned po škole si potřebuje tanečník najít práci. Je nás hodně a dost často to funguje na nějakých známostech,“ vysvětluje István Varga a vzpomíná: „Moje učitelka mi řekla, abych zkusil konkurz do Jihočeského divadla.“ Tehdy do souboru přijat nebyl, dostal doporučení jít do juniorské company v Praze při soukromé konzervatoři, aby získal zkušenosti. V Jihočeském divadle tančí již šestým rokem.

Pro rodiče obou bylo to, že děti „vylétly brzy z hnízda“ a ještě tak daleko, těžké. „Nejdřív se mamka držela a stýskalo se mi po domově, ale pak se to obrátilo. Dřív jsem se vracel z Českých Budějovic domů, teď jedu navštívit rodinu do Maďarska a se vracím domů do Českých Budějovic,“ vysvětluje tanečník. Rosa Maria Pace pochází z tradiční Sicílie zaměřené na rodinu. „Mám dva bratry, jsem nejmladší a odešla jsem jako první. Pro obě strany to bylo těžké. Rodiče ale chápou, že potřebuji dělat tohle,“ míní baletka, která s rodinou denně komunikuje přes skype. „Vždy najdou způsob, jak mě podpořit,“ říká o rodičích.

Svou práci miluje. „Je to o vášni, nemůžete to dělat pro peníze,“ myslí si. Pro tanec se rozhodla v jedenácti letech a na balet se přihlásila nejdříve kvůli kamarádce. István Varga začínal s hrou na piáno, která mu k srdci nepřirostla. „Ve škole byla ale možnost mít k piánu ještě lekci zdarma, a tak jsem si vybral jazzbalet. Pak jsem chodil už jen na jazzbalet,“ vzpomíná mladý muž, který se pak přihlásil do taneční školy. „Od té doby to byl můj život,“ usmívá se.

V Českých Budějovicích žijí. Česky se dorozumí, bez problému si například objednají v kavárně. I české jídlo jim kupodivu chutná. „Na vánočních trzích klobása nebo bramborák,“ smějí se. Mohou jíst cokoliv, vždyť šest hodin denně tančí a potřebují energii, ale linii si stejně hlídají. S kily navíc je těžší se pohybovat. Muži navíc baletky zvedají a každé kilo je znát.

Denně absolvují rutinní trénink na hodinu a půl, kdy tančí současný či klasický tanec. „Prakticky všechen tanec je založen na klasické technice, proto ji každý den musíme mít,“ přibližuje jejich denní program István Varga. Dále zkouší repertoár, který je opravdu pestrý. „Mám nejradši současný tanec, je jedno, jaký přesně styl nebo choreografii, případně neoklasiku,“ svěřuje se baleťák a vysvětluje: „Současný tanec je ve výrazu víc aktuální. Jsou v něm vidět emoce, které člověk prožívá.“

Klasiku oba tančili na poslední novince baletu Jihočeského divadla. Po DK Metropol totiž v létě uváděli v premiéře na točně v Českém Krumlově baletní pohádku na špičkách P. I. Čajkovského Šípková Růženka, v níž Rosa Maria Pace tančila dokonce hlavní roli, Růženku, na špičkách. Představení prý bylo stylově náročné a donutilo je na sobě pracovat. „Venku nejde vše technicky udělat, jak by člověk chtěl, musí se dělat větší gesta i pohyby. Je to náročné, ale hezké,“ líčí tanec před otáčivým hledištěm. Rosa Maria Pace vzpomíná ráda na scénu, kdy princ sní o Růžence. „Tančí se to na velké louce na platě dozelena. Mezi stromy byla snová atmosféra, kouř, mlha, připadala jsem si jako ve snu. Žádné jiné jeviště nedá divákovi ani tanečníkovi tenhle pocit,“ myslí si baletka. Balet na špičkách se prý uváděl opravdu po dlouhé době.

Oba tanečníci se shodují, že v baletním souboru není taková rivalita, jak to zobrazují filmy. „Žádné hřebíky do špiček,“ vtipkují. Někdy mají role sólové, jindy však tančí v partneřině a podporují se. „Nemůžeme se vzájemně sundavat, musíme působit jako tým, publikum to vidí,“ říkají. Když jeden udělá chybu, ztratí balanc, druhý ho chytí. „Vnímáme se navzájem,“ tvrdí. Šestnáct tanečníků prý tvoří takovou rodinu. „Je důležité mít tak daleko od domova lidi, k nimž máte blízko. Máme spolu silné vztahy,“ shodují se István Varga a Rosa Maria Pace.

Setkáte se s nimi v nových představeních

Balet Jihočeského divadla uvede v nové sezoně dvě novinky. Premiéru bude mít taneční show o vzniku představení Inscenační porada. „Tam nás určitě uvidíte, je to velká produkce. Krom baletního souboru účinkují i herci, kteří budou mít mluvené repliky,“ přibližují novinku, na kterou se těší. Že vznikne přímo pro tento soubor, považují za výjimečné. Mají totiž pocit, že se staví na nich. „Bude to i pro diváky zajímavé,“ slibují. Novinku už zkouší, obsazení ale známé ještě není. Inscenační poradu navíc odtančí v Boudě, dočasné scéně na Mariánském náměstí. „Považujeme to za dobrý nápad,“ říká István Varga. Představení tam zahrají jen párkrát.

Divadlo dále chystá ve spolupráci s Petrem Zuskou Rádio Svobodná Bystrouška.

Premiéry
12. prosince: Inscenační porada (Štěpán Benyovszký, Marek Svobodník, Ondřej Vinklát) – taneční areál Bouda
28. března: Rádio Svobodná Bystrouška (Štěpán Benyovszký a Petr Zuska)