Šaty, do nichž byly kdysi oblečeny, se dávno změnily ve vybledlé cáry a místo tváří se na mne zubily takřka obnažené lebky se zbytky vlasů. Přežehnal jsem se křížem a vjel do městské brány sledován nedůvěřivým pohledem biřice.
„Kde si mohu umýt ruce a opláchnout tvář po dlouhé cestě, dobrý muži?" zeptal jsem se chlapíka se slaměným kloboukem, který před sebou hnal dvě vyhublé kravky. Oslovený pohlédl na mou cisterciáckou kutnu a odpověděl: „V hostinci U zlatého kohouta, máte-li na to, otče! Ale vy asi nebudete obyčejný žebravý mnich, jakých se tady potlouká spousta, ale soudě podle vašeho koně nejspíš nějaký zazobaný prelát, že?" „To jsou tady všichni tak zvědaví?" odbyl jsem sedláka a rozhlížel se po vývěsním štítu uvedené hospody. A vskutku, zakrátko jsem spatřil vytepané domovní znamení ze žlutého lesklého kovu, snad mědi, se siluetou ptáka s mohutným ocasem. Pravda, do podoby kohouta mělo sice daleko, ale hluk a křik, který se odtud ozýval, prozrazoval, že se dozajista jedná o dobře zavedený hostinec. Uvázal jsem koně k dřevěnému zábradlí a vstoupil do síně, kde kolem dlouhého stolu sedělo na lavicích asi deset zámožně vypadajících měšťanů a o něčem se zuřivě přeli.
Dřepl jsem si do kouta, přivolal hostinského, položil před něj stříbrný groš a požádal ho o konvici dobrého vína a také o to, aby se jeho čeledín postaral o mého koně. Podíval se na minci a ušklíbl se: „Přidejte, důstojnosti!" Vylovil jsem z váčku další groš, hostinský oba sebral a zmizel. „To víte, od té doby, co tady záhadně umírají králové, je u nás draho." Ozval se jeden z nedaleko sedících měšťanů. „Jsem Šimon koželuh," představil se. „A vy, důstojnosti? Cestujete z daleka?" „Ba, z daleka. Až ze zbraslavského kláštera Aula regia založeného králem Václavem Druhým. Jsem bratr Bartoloměj z řádu cisterciáků." „Nač máte ten meč? Mniši obvykle se zbraněmi nechodívají." Zvědavě dotíral koželuh. To už se na mne se zájmem upíraly oči všech jeho spolustolovníků. Nalil jsem si do poháru víno z konvice, kterou mezitím hostinský přinesl, pomalu se napil a odpověděl: „Lapkové mne přepadli…