Pro Husitské muzeum a město Tábor se staly oba mezníky inspirací k přípravě výstavy s názvem Velké návraty aneb Jak žili jsme v Táboře před sto lety. Dnes v 17 hodin se pozoruhodná expozice dočká vernisáže a zítra už se brány výstavy otevřou dokořán.

Návštěvníci si prohlédnou autentické dokumenty, fotografie a předměty, které zasáhly do naší historie.
„Výstavu jsme připravovali rok a tématicky navazuje na expozici Sto let od Zborova,“ říká Kateřina Nimrichtrová, vedoucí oddělení programu a expozic Husitského muzea.

V prostorách gotického sálu budou k vidění plakáty z období počátku republiky, které doprovodí textové panely. „Lidé se z nich dozvědí, jak probíhal převrat v Táboře den po dni,“ doplňuje informaci jedna ze dvou kurátorek výstavy Lenka Vandrovcová.

Po vstupu do galerie se návštěvníci ocitnou mezi prvoválečnými pomníky a památnými stromy. Stejně jako v době oslav 28. října v období první republiky je střeží italský a ruský legionář. Do období krátce po válce a následných dvou let přenesou hosty výstavy další exponáty, a to společně s vyobrazením návratu legionářů do vlasti od Josefa Váchala. Patří k nim i pamětní listy s podpisy politiků, kteří navštívili Tábor po vzniku republiky, například Karla Kramáře či Václava Klofáče.

Tuto část expozice přibližuje druhá kurátorka výstavy Jitka Vandrovcová.
„V tomto období místní lidé vítali vojáky a legionáře vracející se z fronty. A také politiky, kteří se zasloužili o vznik republiky, jmenovitě Tomáše Garrigua Masaryka, Edvarda Beneše, Karka Kramáře a další.“

Ve druhé místnosti pohltí návštěvníky atmosféra válečného Tábora. Několik textových panelů připomene přítomnost válečných vystěhovalců z Haliče a Tyrolska, dále vojenské lazarety a záložní nemocnice Červeného kříže, které postupně obsadily osm objektů ve městě.
„Mezi ně patřily třeba školy nebo hostince,“ připomíná kurátorka Lenka Vandrovcová. Výstava odpoví i na otázky, jak bohatý byl v Táboře za války kulturní život, kolik stály základní životní potřeby, a jakým způsobem je lidé získávali. „Autentickou atmosféru navodí například zákoutí bytu táborské švadleny, potravinové lístky, vyhlášky a fotografie,“ podotýká Jitka Vandrovcová.

V létě 2018 získá očekávaná výstava zcela nový a velice atraktivní rozměr. Na poslední dva měsíce se přesune do táborských ulic a na náměstí, kde budou textové panely zasazeny do autentického prostředí.

K výstavě vznikne i doprovodná publikace. Ta v podstatě zreviduje a dokončí publikaci vydanou v roce 1916 tehdejším starostou Aloisem Kotrbelcem pod názvem Jak žili jsme v Táboře za válečné doby roku 1914–1915.