To zopakovali zástupci obcí na konferenci Šumava na křižovatce v Horní Plané v úterý 13. ledna. Kudy se bude v příštích letech ubírat život na Šumavě, má nyní do značné míry v rukách ministerstvo životního prostředí. Právě tam se připravuje velká novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která by měla zahrnout i vše, co se v budoucnu bude dít v již existujících či nových národních parcích 
v České republice.


Budoucnost Šumavy podle starostů Svazu obcí Národního parku Šumava stojí nyní na zjevně své nejdůležitější křižovatce, není ovšem zjevné, kterým směrem se z této křižovatky vydá. Stojí si ovšem za tím, že to nemůže a nesmí být cesta, která by popřela další rozvoj šumavských obcí a existenci člověka na tomto území.


I proto svolal svaz na včerejšek do Horní Plané na konferenci „Šumava na křižovatce" zástupce samosprávy z české, rakouské i bavorské strany Šumavy a k jednání přizval také zástupce ministerstva životního prostředí a Správy NP Šumava. Obcím se dlouhodobě nelíbí podle jejich názoru nekoncepční přístup ministerstva životního prostředí k Národnímu parku Šumava, potřebám nejen ochrany přírody, ale také obcí a tamních obyvatel. Neskrývají své obavy ani z připravované novely zákona o ochraně přírody a krajiny a jsou přesvědčeni, že rozsáhlou a značně specifickou problematiku Šumavy nemůže obecný zákon postihnout. „Dospěli jsme do situace, kdy jsou zde žijící lidé na obtíž ochrany přírody a jejich jediným právem je mlčet a bezvýhradně souhlasit se sebevětšími nesmysly z dílny samozvaných ekologických aktivistů," uvedl starosta Horní Plané Jiří Hůlka. Upozornil, že za dobu existence Národního parku Šumava se region spíše vylidňuje, protože jeho obyvatelé mají nedostatek trvalých pracovních příležitostí. „Mizí práce v lese, která tu byla zdrojem obživy. Zemědělství, které se změnilo spíše v údržbu krajiny, nenabízí mnoho pracovních příležitostí. Krátká letní sezona a absence infrastruktury
k cestovnímu ruchu nedokáže sanovat ztrátu celoroční obživy. Kdo by šel pracovat na tři měsíce v létě a založil na tom svou existenci," argumentoval hornoplánský starosta. „Máme strach, že zákon na ochranu přírody nebude chránit i člověka, že nebude postihovat socioekonomické aspekty udržitelného rozvoje a života v obcích v národním parku," dodal starosta Hůlka.


Podle náměstka ministra životního prostředí Vladimíra Many je ale snahou ministerstva novelou zákona číslo 114 nastavit jednoznačná a přehledná pravidla, která jsou nezbytná nejen pro ochranu přírody a krajiny v národních parcích, ale také pro zajištění udržitelného rozvoje života místních obyvatel. „Chci upozornit, že nová právní úprava musí respektovat jiné platné zákony ČR a v současné době i evropskou legislativu. Nemůžeme si jako členský stát Evropské unie přijímat zákony, které by byly v rozporu s unijní legislativou. To byl také hlavní problém předlohy zákona o Národním parku Šumava předložený Senátem, a proto také dopadl v Poslanecké sněmovně tak, jak dopadl," uvedl Vladimír Mana.


Ke kruhovému objezdu přirovnal pomyslnou křižovatku, na které se nyní nachází Šumava, bývalý ředitel Správy parku Jiří Mánek. „Zatím nikdo neurčil definitivní směr, kterým se máme ubírat, ať už nechtěl, nebo se politicky bál," doplnil. Připomněl rovněž často se opakující téma diskuse, a to rozdílný přístup k evropským normám ochrany významných lokalit 
v České republice a v sousedním Rakousku či Bavorsku. Dodal, že když otázku rozdílného přístupu položil zástupci Evropské komise, dostalo se mu odpovědi, že zkrátka mnoho lidí jezdí po dálnici rychlostí 150 kilometrů v hodině, ale jen někoho chytí.


Vladimír Mana v následné reakci podotkl, že mezi členskými státy EU je Česká republika výjimečná. „Když se bavíte se zástupci Evropské komise, pak vám potvrdí, že z jiné členské země nemají tolik podnětů na porušování evropských předpisů, jako právě z České republiky," dodal náměstek ministra.