Setkání starostů na řece Otavě od Strakonic až po Písek bylo podle předsedkyně spolku Sudoměřské proudy Jany Hrdinové svoláno kvůli události, která se stala v Zátaví. Tam provozovatel vodní elektrárny Robert Turinský odtěžil sediment z řeky. „Bagrem vlastně prohloubil koryto, aby voda rychleji odtékala a zvýšil si tak průtok, navíc tím materiálem zasypal tůň,“ uvedla Jana Hrdinová.

POUZE ÚDRŽBA

Podnikatel Robert Turinský se těmto obviněním brání. „V rámci provozu a řádné údržby jsem na povolení úřadů jen odtěžil letité nánosy z Otavy po povodních a srovnal část svého pozemku,“ popsal Turinský s tím, že do úpravy investoval kolem 100 tisíc korun.

Účelem úterního setkání ve Starých Kestřanech podle členů spolku byla hlavně ochrana řeky. „Chtěli jsme zjistit, zda mu hrozí postih a jestli koryto uvede do původního stavu a co dělat pro to, aby už se to neopakovalo,“ zmínila Hrdinová s tím, že se incidentem zabývá i inspekce životního prostředí.

Zdevastovaný biotop, to je podle Radky Vrbkové a Michaely Losové, majitelek rekreačních objektů nedaleko zátavského jezu na pomezí dvou regionů, Strakonicka a Písecka, výsledek práce provozovatele malé vodní elektrárny v korytě řeky Otavy. „Došlo k totální devastaci břehu, dna i narovnání trasy do nepřirozeného kanálu, změnila se rychlost a proud vody, navíc v době tření ryb,“ informovaly chatařky.

ODBORNÍCI I MINISTR

Záležitostí se podle předsedkyně spolku Sudoměřské proudy Jany Hrdinové zabýval písecký odbor životního prostředí a nyní zásah zkoumá i krajská inspekce životního prostředí. „Proto jsme také svolali setkání starostů zasažených obcí. Přizváni byli odborníci; ichtyologové, přírodovědci, krajští radní či správce toku,“ přiblížila s tím, že pozvánku s průvodním dopisem dostal i ministr životního prostředí Richard Brabec.

Jak doplnila mluvčí inspekce životní prostředí Radka Nastoupilová, krajští inspektoři už vyšetřovali i přímo na místě. „Konkrétně jde o koryto v Zátaví, na oblastní inspektorát v Českých Budějovicích přišel podnět a okolnosti nyní šetříme z pohledu zákona o ochraně přírody,“ upřesnila.

Podle jejích slov se jedná o úpravu břehu a pravděpodobně i koryta slepého ramene na Otavě, do kterého ústí Řežabinecký potok a také odtok z malé vodní elektrárny, kterou od roku 2007 provozuje a udržuje podnikatel Robert Turinský.

Osočovaného provozovatele na jednání však nikdo nepřizval. „Slyšel jsem, že se něco koná, toho si nelze nevšimnout. Bohužel do očí mi nikdo nic neřekne a ani se neobtěžovali mě pozvat. Pouze vyvolávají mediální lynč, bránit se nemohu,“ míní Turinský, který se v oboru pohybuje více než 20 let.

Jeho verze je, že v rámci provozu a údržby odtěžil sediment, který se zde usadil při povodních v roce 2013. „Měl jsem na to řádné povolení a investoval jsem to ze svého, běžně jsou udržovací práce na správci toku,“ řekl.¨

Jana Hrdinová s tímto tvrzením však nesouhlasí. „Původní koryto řeky je nyní vlivem elektrárny zanesené a voda tam prakticky stojí, přes jez teče jen minimálně. Probagroval dno odtokového kanálu i na pravé břehu, aby voda z turbíny lépe odtékala, a tím si zvýšil výkon,“ dodala.

CHTĚJÍ ŘEŠENÍ

Dnes dle jejího názoru voda teče na elektrárnu, ne jako dříve slepým ramenem. „Z původního koryta se pomalu stává slepé rameno, proto náš spolek chce chránit řeku, aby už nevznikaly nové jezy. Proto jsme do Starých Kestřan pozvali všechny ty lidi, abychom přednesli návrh na řešení a o všem diskutovali,“ uzavřela s tím, že Robert Turinský sice dostal povolení na odtěžení 50 kubíků, ale ve skutečnosti jich vyvezl odhadem 300.