Vladimír a Jan Rybáčkovi, to jsou jména, která každý, kdo se pohybuje kolem strakonického hokeje, dobře zná.

Jsou to otec a syn a nějaký čas byli i v pozici trenér a hráč. Podle Jana Rybáčka (44), byl tatínek opravdu velmi přísný. „Ale to tak bývá, synové to vždycky mívají těžší. Ale spoustu toho nejen mě, ale i řadu dalších kluků naučil. Byl tvrdý a ostrý, ale oni 
z toho, co jim dal, mnohdy ještě dnes těží. Za spoustu těch, co mu prošli rukama, jmenujme například Romana Turka," vzpomněl na otce, kterému by letos bylo 68 let.

Coby hráč působil Jan Rybáček hlavně ve Strakonicích. „Byli jsme tenkrát fajn parta a dodnes se rádi vidíme," poznamenal. Po své hráčské kariéře se vydal na trenérskou dráhu. „V tom rozhodnutí určitě hrál roli i otec. Víc jsem věděl, co to obnáší," dodal. Nyní je šéftrenérem mládeže HC Strakonice.

Prodlouží-li rodinnou tradici i jeho syn Honzík (3,5), prý zatím není jasné. „Chodíme s ním bruslit. Když ho to bude bavit, budu rád, když k tomu bude, tak ještě radši, ale když ne, nevadí," připustil.

Jako trenéry zažil oba Rybáčky Richard Pitel (36). Rád na ně vzpomíná. „Zjednodušeně – ten starší mě naučil bruslit a mladší mě hrát hokej," řekl.

Rybáčkové je jen jeden z rodinných klanů, co se do 105 let dlouhé historie místního hokeje zapsaly. Namátkou třeba Josef a Richard Kubíčkovi, či František Burda starší i mladší. I jejich jména zazněla na galavečeru, který byl v sobotu slavnostní tečkou za hokejovou sezonou. 

Galavečer byl poděkováním hráčům, rodičům i trenérům

Trenér Vladimír Rybáček byl v jejich hokejovém vývoji důležitý. Na tom se shodli dva strakoničtí hráči A-týmu Marek Hrubý a David Kovář, když jme se dali do řeči na sobotním galavečeru ledního hokeje v městském domě kultury.

Dvaadvacetiletý Marek Hrubý začal s hokejem v pěti letech ve Strakonicích a zůstal tu až do dorostu. Pak zkoušel štěstí v Písku. Před dvěma lety se vrátil do Strakonic a hraje za „áčko". Jinak studuje vysokou školu v Českých Budějovicích.

Za dobu, co hokej hraje, ho ovlivnila řada osobností. „Hodně mi pomohl Vladimír Rybáček, potom také Pavel Hejl, který mě trénoval v dorostu, a teď je také u mužů," dodal. Jako dobrého kamaráda si pak cení Tomáše Růžičky a potom jako výrazné osobnosti Romana Špilera. „Ten je taky super do party," poznamenal.

Dalším mladým v týmu mužů HC Strakonice je čtyřiadvacetiletý David Kovář. „Začínal jsem s hokejem až v devíti letech, protože jsem nejprve hrál fotbal, teprve pak mě zlákalo bruslení," řekl. Kromě krátkého působení v Písku, zůstává Strakonicím věrný. Pracuje ve firmě ČZ.

„I pro mě zůstává nejlepším trenérem, pod kterým jsem hrál, Vladimír Rybáček. Člověk u něj pořád měl snahu dělat věci stále lépe," uvedl. Dalším jménem v pořadí by byl opět Pavel Hejl.

V kabině pak podle něj kromě Romana Špilera tvořili základ party i Milan Řehoř, Richard Pitel, či Marek Kloud.

Richard Pitel s aktivním hraním prý už skončil a dal se do trénovaní. Vede tým, kde je jeho syn. „Je to úplně něco jiného než hrát. Hokej mě baví pořád a už mi začíná scházet, ale časově se to nedá stíhat," konstatoval.

Benjamínek

Jedním z nejmladších strakonických hokejistů je ani ne šestiletý předškolák Lukáš Bilík. S hokejem prý začal, protože ho hraje jeho starší bratr. „Už jsem dal i góla, chtěl bych jich dát hodně," svěřil se nám.

Hokej, to není řehole jenom pro hráče, ale i pro rodiče. To dobře ví Lukášova maminka Klára Bilíková. „Vodím ho na tréninky ze školky. Navíc jsou s bratrem dva, tak je to náročnější, ale dá se to zvládnout. Na zimním stadionu jsme ale téměř denně. Samozřejmě dovolená a podobně se plánuje podle hokeje," uvedla.

Krasobruslení

Součástí HC Strakonice nejsou jen jednotlivé hokejové týmy, ale také oddíl krasobruslení. To připomněl na galavečeru za výbor klubu Roman Heimlich. „Na zimní stadion tak našli cestu další rodiče s dětmi, tedy zejména s dívkami," poznamenal.

Tradice

Galavečer ledního hokeje měl letos už čtvrtý ročník. Dá se tedy říct, že už je to regulérní tradice. Proč tato akce vznikla, vysvětlil předseda klubu HC Strakonice Luboš Parkos. „Chtěli jsme udělat něco nejen pro kluky, ale i pro rodiče, kteří s dětmi chodí na hokej, vozí je na zápasy a nemají třeba ani dost času se setkat," zmínil se. Navíc je na takové akci přínosné i potkávání různých generací. „Snažíme se na každý rok pozvat nějakou hvězdu spjatou se Strakonicemi. Na tom prvním to byl Roman Turek a Štěpán Hřebejk, pak to byl Václav Král, vloni hvězda největší Alexander Salák," ohlédl se. Letos se domluvili s klubem Indiáni Plzeň, a ti poslali dva hráče.

O tom, že jim záměr vyšel, svědčí každoroční velká návštěvnost. Také letos si malí i odrostlejší hokejisté odnesli drobný dárek, tentokrát v podobě hokejky. Pobavit je mohla nejen taneční vystoupení, ale i biketrialová show Josefa Bigase, kterého už z předešlých ročníků znají.