„Nedílnou součástí takřka každého výcviku, který je před nasazením v Pobaltí čeká, je zdravotnická příprava. Někteří musí navíc absolvovat i speciální zdravotnický kurz, ve kterém se učí, jak poskytnout první pomoc ve zcela specifických bojových podmínkách,“ říká kapitánka Jana Samcová, tisková a informační důstojnice 25. protiletadlového raketového pluku.

Kurzem musí projít i svobodník V. V., který to má o to těžší, že je vojákem v aktivní záloze. Náročnou přípravu do mise tak musí skloubit s civilním zaměstnáním. Stejně jako ostatní i on musel nejprve absolvovat e-learningovou přípravu, aby vůbec mohl na kurz nastoupit. „Pracuji jako řidič kamionu. Po patnácti hodinách za volantem jsem přišel domů a musel se učit teorii pro zdravotnický kurz. Vstupní online test jsem splnil, ale měl jsem toho dost,“ říká upřímně.

Snadné to vojáci nemají ani během samotného kurzu. „Za jeden týden toho musíme poměrně hodně vstřebat. Teorii samozřejmě musíme být schopni přenést do praxe,“ potvrzuje náročnost strakonický záložák. Přestože nikdy nechtěl být zdravotníkem, připouští, že jej kurz baví. „Čím víc se o této problematice dozvídám, tím víc mi přijde zajímavá,“ prozrazuje svobodník V. V.

Poznat život v misi

Nasazení v Lotyšsku bude jeho první misí. „Uvažuji o tom, že bych se v budoucnu stal vojákem z povolání. Účast na misi je tak pro mě příležitostí nasát atmosféru a poznat vojenský život při nasazení v zahraničí,“ vysvětluje.

Přestože se vojáci v kurzu TCCC/CLS (Tactical Combat Casualty Care/ Combat Life Saver) učí, jak poskytnout první pomoc v boji, tedy ve zcela specifickém prostředí, některé poznatky lze jistě využít i v běžném civilním životě. I svobodník V. V. se při svých cestách připletl k autonehodě. „Naštěstí si nevyžádala žádná těžká zranění. Jednalo se jen o zlomeniny a řezná poranění od střepů,“ popsal situaci, která mu připomněla, jak je důležité ovládat první pomoc.

Nehoda cisterny s dvaceti tunami butanu uzavřela provoz na silnici I/22 u Střelských Hoštic.
Cisterna s plynem bourala u Střelských Hoštic. Řidič byl pod vlivem alkoholu

Nejen proto je zdravotnická příprava nedílnou součástí vojenského výcviku. „Každý voják by měl umět zastavit masivní končetinové krvácení pomocí turniketu a ošetřit poranění pomocí tlakového obvazu. Měl by být schopný uložit zraněného do stabilizované polohy a zajistit u něj průchodné dýchací cesty. Měl by zvládnout také základní ošetření hrudníku. V rámci běžného výcviku se vojáci učí i to, jak použít izotermickou fólii nebo jiný prostředek pro prevenci hypotermie a transportovat raněného na místo dalšího ošetření,“ objasňuje nadrotmistr M. J., zdravotník z výcvikového centra TCCC/CLS, které již řadu let působí u 25. protiletadlového raketového pluku ve Strakonicích.

Kurzy TCCC/CLS jsou určené vojákům, kteří nemají zdravotnické vzdělání. V bojovém konfliktu by ovšem byli těmi prvními, kteří by raněným poskytovali první pomoc. V každém družstvu by tak měl být minimálně jeden, případně dva vojáci, kteří bývají označováni jako „clsáci“ nebo také „combatlifesaveři“.

V kurzu se učí nejen výše zmíněné základy ze zdravotnické přípravy, ale ještě řadu dalších dovedností. „Učí se navíc, jak zastavit masivní krvácení pomocí hemostatik, jak zajistit dýchací cesty pomocí nosního vzduchovodu a jak ošetřit tenzní pneumotorax. Musí být schopni diagnostikovat šok nebo poranění pánve. Součástí výuky je také péče o zlomeniny a popáleniny. Musí zvládnout i základní ošetření hlavy včetně očí, učí se také to, jak podávat některé léky na bolest,“ vyjmenovává strakonický zdravotník, co kurz obsahuje nad rámec základní problematiky určené všem vojákům. „Samozřejmě procvičují i postupy, jak vyžádat odsun raněného, jak jej připravit k transportu a vyplnit jeho zdravotní kartu,“ dodává nadrotmistr M. J., který kurzy TCCC/CLS vedl i v zahraniční operaci.