Právě z dílny Bedřicha Zákosteleckého se do Strakonic přestěhovala většina jeho strojů, lisy, raznice, sady písem, role s plátny a kůžemi i mnoho jiných rozmanitých nástrojů a přípravků. „Už na to nemám sílu a ani to nemám komu předat,” řekl Deníku na jaře roku 2023 ke svému řemeslu českobudějovický rodák Bedřich Zákostelecký, který je nejen uznávaným českým uměleckým knihařem, ale také hudebníkem, pedagogem a mistrem knihařského řemesla v oboru umělecká knižní vazba.

Obavy o to, že nebude mít své řemeslo komu předat, se projektem Šmidingerovy knihovny ve Strakonicích rozplynuly. V létě se rozjedou první kurzy, které zájemce zasvětí do knihařského řemesla. Lektorování prvního nabízeného kurzu, který bude zaměřený na základní postupy knihařského řemesla, použití různých materiálů a ručního nářadí, se spolu s lektorkou Janou Drechselovou ujme sám Bedřich Zákostelecký. Termíny pro zájemce už jsou vypsané na webu Knihodělny.

„Osobně se nejvíc těším na to, až konečně lidem Knihodělnu ukážeme. Sám jsem téměř padl na zadek, když jsem poprvé tento skvost vybudovaný panem Zákosteleckým spatřil,“ uvedl Vít Groesl, vedoucí Knihodělny.

Šimon Kasa z Písku rád rybaří. Je to jeho největší koníček.
Charitativní běh ve Vodňanech podpoří Šimona z Písku. Výtěžek půjde na protézu

Knihodělna vznikla na základě dohody města Strakonice a architekta Jana Zákosteleckého, syna knihaře Bedřicha. Došlo tak k rozšíření nabídky Šmidingerovy knihovny, která ucelenou dílnu provozuje. Ředitelka knihovny Andrea Karlovcová i místostarosta Strakonic Rudolf Oberfalcer jsou ze spolupráce nadšení. „Dlouhou dobu jsme s paní ředitelkou vymýšleli, jak knihovnu posunout, jelikož pryč je doba, kdy stačí, aby knihovny pouze půjčovaly knihy. Když přišel Honza Zákostelecký s nápadem na zřízení knihařské dílny a expozice, výborně to do toho zapadlo. Je úžasné, že jsme od tohoto okamžiku dokráčeli až sem, kdy můžeme dveře Knihodělny otevřít veřejnosti,“ okomentoval spolupráci místostarosta.

Knihařské řemeslo si díky projektu Knihodělna může ve Strakonicích vyzkoušet prakticky kdokoli. Tento unikátní prostor je jedinečný svého druhu. Jedná se o plně funkční knihařskou dílnu, vybavená je stroji a nástroji převážně z první poloviny 20. století. Zároveň se v ní nachází malá muzejní expozice zanikajícího knihařského řemesla i ukázek prací zakladatele dílny, významného českého knihaře Bedřicha Zákosteleckého.

Otevření se uskuteční na III. hradním nádvoří v pátek 31. května v 16 hodin. Diváci se mohou těšit na koncerty, divadelní představení, výstavu nebo výtvarné dílny pro děti i dospělé. Další program se bude týkat samotné Knihodělny, knihařské dílny a muzea Bedřicha Zákosteleckého, kde se budou konat komentované prohlídky Akci organizuje Šmidingerova knihovna a celý program je zdarma.

Další podrobnosti o Knihodělně najdete ZDE.

Bedřich Zákostelecký je mistrem svého oboru, i když uměleckou knihařinou začínal poměrně pozdě. Původním povoláním učitel hudby se k této práci dostal díky muzice. „Potřeboval jsem noty a ty jsem většinou sháněl v antikvariátech. Byly samozřejmě v hrozném stavu a často potřebovaly svázat, abych je mohl půjčovat i svým žákům,“ zmínil v rozhovoru pro Deník.

Hodně času proto strávil u různých mistrů knihařů, pozoroval je při práci a napadlo jej, že by si ty jednodušší opravy mohl dělat sám. Leccos od zkušených fachmanů za tu dobu okoukal a zbytek se naučil na knihařské praxi u jednoho z nich. „Nebylo lehké stát se v pětatřiceti knihařským učedníkem. Vůbec mi to nešlo a byl jsem ostatním v dílně spíš pro smích. Ale strašně mě to bavilo. Líbila se mi ta vůně klihu, lepidla a papíru. Vydržel jsem. Nakonec jsem se naučil zlatit knihy pravým zlatem a vázat je klasickou nasazovanou vazbou na německý i francouzský způsob. To už se dneska nedělá,“ zavzpomínal na svoji práci.

Sehnat prostory a zařídit samotnou dílnu nebylo v začátcích úplně jednoduché. Vybavení musel Bedřich Zákostelecký shánět po bazarech a inzerátech, o zakázky ale neměl nouzi. Dokonce vyráběl dary pro české prezidenty, počínaje Václavem Havlem, pro kterého vázal do kůže jeho texty, přes Václava Klause až po Miloše Zemana. Jeho další prací byla v kůži vázaná a bohatě zdobená kniha v němčině o českých svatých pro papeže Benedikta XVI.

Knihař Bedřich Zákostelecký. Jeho knihařská dílna se přesune do expozice ve Strakonicích.
Knihařinu věší na hřebík. Vzácné stroje skončí v muzeu

Bedřich Zákostelecký

Ve Strakonicích se otevře unikátní Knihodělna – nový prostor zaměřený na ruční vazbu knih, který bude zároveň muzeem mistra knižní vazby Bedřicha Zákosteleckého. Foto: Se svolením Víta Groesla Knihodělna bude zároveň muzeem mistra knižní vazby Bedřicha Zákosteleckého.Zdroj: Se svolením Víta Groesla• V letech 1956–1959 studoval na Vojenské hudební škole v Roudnici nad Labem hru na klarinet a akordeon. Po studiu byl přidělen k plukovní vojenské hudbě v Českém Krumlově. Ve studiu hry na klarinet pokračoval na Státní konzervatoři v Plzni, kterou absolvoval v roce 1969. Od poloviny 60. let byl učitelem Lidové školy umění. Nejprve ve Volyni, v roce 1972 přešel do Strakonic. V letech 1982–1984 učil na LŠU v Trhových Svinech a Nových Hradech a v letech 1984–1991 na plzeňské konzervatoři.

• V 70. letech se seznámil s dílem uměleckého knihaře Ladislava Hodného, působícího v Týně nad Vltavou. Řemeslu se dále věnoval u Jiřího Faltuse v Žamberku, Jindřicha Svobody v Brně nebo Jána Vrtílka v Žilině.

• Od roku 1993 pracoval na Katedře výtvarné kultury Západočeské univerzity v Plzni jako vedoucí ateliéru knižní vazby. V roce 2001 otevřel v Přešticích soukromý Ateliér knižní vazby.

• Je autorem Školy hry na klarinet a držitelem tří patentů v oboru učební pomůcky.

• Je členem plzeňské Unie výtvarných umělců a Spolku Jakuba Jana Ryby.