Bylo poledne 27. listopadu 1989, Jan Rampich stál na židli na dnešním Velkém náměstí, kolem něj necelá stovka lidí a v duchu se modlil, aby se ke generální stávce přidali i lidé z továren. „Když se objevilo čelo davu u Švehlů, vyhrkly mi slzy. Dodnes to je pro mě , kromě osobních věcí, největší událost v životě. Nikdy jsem nedoufal, že se povede bolševika svrhnout," zavzpomínal.
Psalo se
Dva týdny po sametové revoluci už o této události psal i dobový tisk. V Budovateli s datem 30. listopadu 1989 jste se mohli dočíst:
V pondělí 27. listopadu se shromáždili na Revolučním náměstí ve Strakonicích na manifestační stávce organizované Občanským fórem nejen pracující a mládež, ale i další občané. Shodli se v tom, že podporují požadavky studentů. Zaznívala hesla: svobodné volby, konec s vládou jedné strany, svoboda, demokracie.
Z vystoupení zástupců ČZ vyznělo, že vzniklý výpadek pracovní doby bude nahrazen v době volna. Podobně diskutovali i Václav Nový z Elektroservisu, Václav Žíla z STS a další. U mikrofonu se střídali řečníci s krátkými vystoupeními. Byli mezi nimi například zástupkyně českobudějovických studentů VŠ, tajemník OOR František Král, jenž seznámil s plenárním zasedáním ÚRO, družstevníci z Miloňovic a Cehnic. Zástupci zdravotníků, zaměstnanci dopravy a teplárny, kteří pracují v nepřetržitém provozu, oznámili, že se účastní stávky symbolicky a nadále zajišťují úkoly na svém pracovišti.
Obřanské fórum
Datum generální stávky, byl zároveň dnem, kdy ve Strakonicích oficiálně vzniklo Občanské fórum, které v provizorní podobě existovalo už od pátku 24. listopadu. Bylo to ve večerních hodinách v restauraci Na Volyňské, kde se sešlo několik desítek lidí.