Úly jsou prázdné. Úhyny včelstev zavinil přemnožený roztoč

O tom začínají hovořit včelaři po celém okrese. “Po zimě odhaduji ztráty tak na sedmdesát procent. Někteří včelaři zůstanou úplně bez včel,“ říká dlouholetý včelař a instruktor František Kilián ze Strakonic.

Včelstva ničí onemocnění varroáza, které způsobuje parazit varroa, který se neúměrně přemnožil. Proti němu se každoročně během září včelstva fumigují – léčí. „Mělo se začít už loni červnu. V září nebo říjnu bylo pozdě. Roztoči se stačili namnožit o tři generace navíc,“ říká včelař.

Šumava zasažená není. „Je to až od Chvalšovic níže. Zatím v naší organizaci nemáme ztráty vyčíslené, ale je to katastrofa,“ říká za čestickou organizaci Českého svazu včelařů, která má osmapadesát členů s více než čtyřmi stovkami včelstev, Antonín Havlík. „Bojím se jít do včelínu. Mám strach z toho, co tam najdu,“ ozývají se někteří včelaři na Strakonicku. Na Blatensku je situace obdobná. „Ztráty budou u všech včelařů. Zmiňovali se o tom už nazimu na schůzi. Ale tehdy to ještě nebylo tolik,“ řekl Jiří Ráž z Bělčic.

V polovině ledna odebírají včelaři takzvanou měl, což je vzorek odebraný z úlů. Z ní se provádějí laboratorní rozbory. V únoru přijdou výsledky a podle nich se rozhodne, k jakým opatřením přikročit.

Docílí se znovu současné stavy včelstev? Neutrpí příroda ztrátou významného opylovače? „Určité ztráty jsou každoročně. V sousedních zemích Rakousku a Německu bývají až kolem osmdesáti procent. Včelaři se budou muset snažit o obnovu včelstev a s nákupem to bude problematické. Jeden rok si s tím příroda poradí,“ konstatoval Kilián. Obává se však, že kvůli nedostatku včelstev může docházet k jejich krádežím.

Podle Dalibora Titěry z Výzkumného ústavu včelařského v Dole má Česká republika velmi husté zavčelení. „Na jeden kilometr čtvereční je to jeden včelař s deseti včelstvy,“ zmínil se.