Necelých pět hodin protestovali lidé z Vodňanska při pondělním veřejném projednávánání záměru těžby štěrku u Čavyně.

Jejich připomínkám čelili zástupci odboru životního prostředí krajského úřadu (ŽP KÚ) a pražské těžební firmy.

Starosta Čičenic Milan Holeček dokonce navrhl vyhlášení referenda. „A Čičenice se k němu připojí,“ pronesl.
Lidé se obávají nadměrné prašnosti, hlučnosti a nevratného poškození životního prostředí kvůli zásahu do krajiny, vlivu těžby na spodní vody a vodní zdroje, ztráty zemědělské půdy.

Nejčastěji se připomínaly povodně v roce 2002. „Vy nevíte, jak to tu tehdy vypadalo. Nechte si od hasičů předložit doklady o záplavách,“ řekl zastupitel Stanislav Podlaha (ODS). Robert Huneš vystupoval za Občanské sdružení Krajina. Mimo jiné upozornil na nadměrnou hlukovou zátěž pro Prácheňské sanatorium Loucký Mlýn.

Připomínky týkající se těžby zodpovídal za těžební firmu Miroslav Mužík. „Materiál bude těžen korečkovým bagrem přímo z vody,“ vyvracel například námitky k prašnosti.

Veřejné projednávání posudku a dokumentace s biologickou, akustickou, rozptylovou a hydrobiologickou studií, včetně krajinářského hodnocení lokality vyhlásil kraj. Tyto dokumenty posuzují vlivy těžby na životní prostředí a veřejné zdraví obyvatel. „Z našeho posudku vyplývá, že nepříznivé vlivy provázející povrchovou těžbu mají akceptovatelný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví. Že těžba nebude zdrojem zátěže a celých patnáct let bude únosná pro dané území,“ informovala posuzovatelka Zuzana Toniková.

Co bude následovat po veřejném projednávání? „Oprávněné připomínky zapracujeme do našeho stanoviska, které vydáme do 15. června,“ uvedla za odbor ŽP KÚ Jitka Dubská. To poslouží těžební firmě jako podklad pro územní řízení, ve kterém konečné rozhodnutí vydá vodňanský stavební úřad. Povolení k zahájení těžby pak bude na báňském úřadu.

Těžbu štěrku odsouhlasila nadpoloviční většina zastupitelů v dubnu 2006. Opozice byla v menšině.