„Bylo by škoda ji nechat spadnout, protože už je v dezolátním stavu. Co pamatuji, využívala se například jako skladiště,“ vzpomíná Anna Pichlíková z Radomyšle.

O komendu a kostel s farou usiloval Suverénní řád Maltézských rytířů (SŘMR), kterému nemovitosti historicky patřily. A to ještě před rozhodnutím, že z komendy vznikne muzeum. „Před druhou světovou válkou patřil kostel sv. Martina s farou a komendou našemu řádu. Během ní je Němci převedli na římskokatolickou církev,“ informaval za SŘMR zástupce velkopřevora František Houška. Letos v září byly památky převedeny darovací smlouvou z církve na SŘMR. „Podařilo se to díky českobudějovickému biskupovi Jiřímu Paďourovi,“ dodal.

Maltézští rytíři se s městysem dohodli na spolupráci při opravách. „Ty nezačaly záchranou komendy a její přestavbou na muzeum, ale opravou střechy kostela. V něm se i nadále budou konat mše svaté a další církevní záležitosti. O kostelní věži statik dokonce prohlásil, že by se mohla zřítit,“ řekl starosta Radomyšle Luboš Peterka.

Na muzeum dojde pravděpodobně po opravě kostela. „Chceme, aby v něm byly vystaveny exponáty a dokumenty informující o řádu maltézkých rytířů a dokládající jeho historickou úlohu na Radomyšlsku,“ zdůraznil Houška.

Komenda je historická stavba, která je součástí církevních památek v centru Radomyšle – kostela sv. Martina ze 13. století a fary se zahradou.

Komenda byla pevnost
Komenda je název pro komunitu, ale i pro středověké sídlo rytířského či křÍžovnického řádu. Obsahuje části běžné pro klášter, ale přitom je opevněná a má charakter hradu.
V historických dobách ochraňovala lid před nebezpečím. Jedna z jejích budov, ze které se má stát muzeum, se dochovala i v Radomyšli.
Zdroj: internet

Památku ze 13. století zachrání osm milionů

Záchrana kostela sv. Martina a komendy je nevyhnutelná. „Stavebníci, kteří v listopadu opravovali střechu, museli vyměnit i některé trámy a pozednice. Rozpadaly se jim pod rukama,“ řekl starosta Radomyšle, která se na opravách rovněž podílí, Luboš Peterka.

Komenda je podle zástupce velkopřevora Suverénního řádu Maltézkých rytířů Františka Houšky mimořádnou památkou. Vedl od ní dokonce most ke kostelu sv. Martina. „Pokud se s opravou nezačne co nejdříve, spadne,“ upozornil Houška.

Celkový rozpočet na opravu kostela dělá 7,3 milionu korun. Z programu záchrany architektonických památek poskytlo ministerstvo kultury částkou 1,339 milionu korun. Městys Radomyšl přispěl 150 tisíci korunami.

Vzhledem k množství peněz, které se letos podařilo získat, se zatím opravila jen část střechy a krovu kostela. Práce mají pokračovat v příštím roce, pokud řád uspěje u ministerstva kultury se žádostí o další dotaci.

K přestavbě komendy na muzeum se připravuje projekt pro stavební povolení. „Výši nákladů odhaduji do osmi milionů korun. Opravy budou pracné hlavně kvůli požadavkům památkářů,“ poznamenal starosta Peterka.

První zmínky o románském kostele pocházejí z počátku 13. století. Komenda by měla být podle informací maltézských rytířů ze stejné doby.

O původu svědčí rovněž archeologické nálezy. „Kostel byl vystavěn na okraji mladohradištního pohřebiště, které bylo v 60. letech minulého století odkryté při stavbě restarace Na Křenovce,“ připomněl Peterka.

Maltézští rytíři na Strakonicku
Na Strakonicko přišli maltézští rytíři (dříve nazývaní Johanité) v roce 1243. Bavor I. jim vyčlenil kostel sv. Prokopa a další prostory. Kolem roku 1403 získali Johanité strakonický hrad celý.
Posláním Johanitů – maltézských rytířů – byla špitální a charitativní činnost – pomáhat chudým a potřebným lidem.
Zdroj : Suverénní řád Maltézských rytířů Praha